Děkuji Vám za váš postřeh. Jsem křesťan, protože je to cesta plná neustálé kontroverze, či lépe vyjádřeno je to kontroverze sama o sobě. Rozumím tedy dobře, že někteří křesťané mají osobní prožitky spojené s večeří Páně, jenže jsou i křesťané, kteří je nemají a myslím, že to tedy nijak víru nepodmiňuje. Jsem křesťan i přesto, že bezpečně vím, že osoba Ježíše v evangeliích je především literární konstrukt a to co je mu tam "autorem" (zahrnuje plurál a je v rodu nerozlišený, tedy autoři i autorka) vkládáno do úst pravděpodobně z těch historických úst osoby, která mohla být předlohou tohoto biblického Ježíše, nikdy nevyšlo a rovněž většina reálií těchto příběhu je kontroverzní a zpochybnitelná. Věřím ale, že autorovi šlo o to zachytit ducha oné osobnosti a činil to s vědomím, že se mu může maximálně podařit vykreslit stíny pohybující se na spoře osvětlených zdech. Je pravda, že v tomto příběhu Ježíš neustále něco požaduje a já si jeho slova o činení večeře na památku vykládám spíše jako výrok někoho, kdo čelí strachu ze smrti a pozoruje jak se dílo, které činil pozvolna drolí a rozpadá. Jinak máte samozřejmě pravdu s gnosticismem, je to stále silný proud a mám dojem že ho posiluje řada faktorů, nejsilněji asi historické bádání v oblasti křesťanských dějin.