Shodou okolností jsme si četli nedávno při modlitebním ztišení na domácí skupince kázání bratra Miloslava Hájka „Pozor na scestné učení!“ Dovolím si malý úryvek:

Přijdou-li všelijací samozvaní svědkové, kteří obcházejí domy a vyhledávají věřící lidi (to je příznačné: za nevěrci nejdou!), aby je „zpracovávali“ a strhávali na svou stranu biblickými verši vytrženými ze souvislosti a pokroucenými ve významu - pak buďme „kovanými písmáky“, kteří sami četli Písmo svaté příliš dobře (a celé, nejenom vybrané veršíky) a příliš často slyší jeho výklad, než aby si snadno dali něco namluvit.

Z kázání na list Římanům, 1973

/Vím komu jsem uvěřil, Miloslav Hájek, Kalich, Praha 1991/

Jenom bych k již napsaném dodal otázku: Opravdu si myslíte, že to, že se schází evangelíci na Bohoslužbách jiný den, nežli Vy uznáváte za správný, je na stejné rovině, jako když někdo nectí své rodiče, cizoloží, krade nebo vraždí?