Zdravím Vás, vážený kazateli Wrano, proč tomu říkáte silácké řeči? Dá se přece dohledat v historických údajích, rozborem textu atd. že biblické texty prodělaly nejrůznější proměny, úpravy, byly tam zakomponovány pozdější vsuvky a dodatky apod. To přece nejde zamlčovat. Vaše tvrzení že církev měla snahu uchovat i alternativní znění, promiňte, zní jako demagogie. Naopak, nebylo ničím neobvyklým, že církev v průběhu své existence (teď nemám na mysli současnou dobu) vyhledávala a likvidovala spisy, které byly v rozporu s oficiálním učením. Snad není tak úplně neznámý boj s heretiky, s kacíři všeho druhu. Spolu s nimi končily na hranicích i "bludařské spisy". To bych zde ale říkal věci, které jsou známé nejenom středoškolským studentům. Tu snahu o zachování alternativních spisů má církev dejme tomu dnes. Ale jakému okruhu čtenářů jsou tyto spisy určeny? Prezentuje je církev nejširší veřejnosti jako další možnou přípustnou alternativu křesťanského náboženství, nebo je třeba pouze v okruhu zasvěcených dobře znát myšlení "těch druhých"? Stejně jako se na telogických fakultách za komunismu učil marxismus? Když jsem sloužil na vojně, víte kdo tam znal nejlépe marx-lenismus? Jeden farář ze Slovenska. A neřekl bych, že by se jím řídil. Mám-li studovat, jak mně radíte, chci znát především nazaujaté informace z neutrální půdy. Budu-li se vzdělávat pouze s křesťanských spisů, dá se očekávat, že leccos tam bude cudně zamlčeno. Proto biblický nebo jakýkoli jiný náboženský text je pro mne výchozím materiálem a vyvětlení hledám současně i v jiných zdrojích, neboť existuje něco jako úhel pohledu. Mám totiž zato, že Bůh je něco mnohem víc, něž jak se o něm dočítám v bibli. Musíte totiž počítat s tím, že k vám do kostelů budou přicházet i lidé, kteří budou chtít vědět něco víc, než standardní výklad bible na úrovni lidového náboženství. A když říkáte že bych se divil o čem všem je ČCE ochotna otevřeně diskutovat, tak s těmi lidmi diskutujte. Když ale nebudete ochotni nebo schopni diskutovat na úrovni dnešní doby, v kontextu vědeckých poznatků, lidé kteří očekávají něco víc, budou odcházet. Jak byste např. vysvětlil tu neustálou ztrátu příznivců, kterou si církev musí přiznat? Když bych se vás např. zeptal jak si mám vysvětlit zázračnou proměnu vody ve víno na svatbě v Káni galilejské, neodpovídejte mi, prosím – vírou! Žijeme ve světě, kde jsou platné různé fyzikální zákony. Teoreticky i prakticky to jde, změnou atomové struktury, to víme. Lze to ale udělat myšlenkou, vůlí, osobním přáním? Nebo k tomu přece jenom budeme potřebovat nějaké to technologické zařízení? Asi příběh o vodě a víně bude podobenstvím, problém je ovšem v tom, že někteří lidé tomu věří doslova a církev je při tom nechává. To by mohl být jeden z příkladů proč je třeba oddělovat zrna od plev, trochu v jiném pojetí pochopitelně. Proto bych se rád, budete-li mít chuť, dozvěděl něco blíže o té otevřené kritické teologii, o které se zmiňujete. Mějte se dobře.