Já bych to viděl následovně: pokud nemá člověk ve svém životě nějaké pravidelné mezníky, tak časem zblbne, stane se z něj magor. To už si uvědomili mocní tohoto světa dávno a tak bylo celkem snadné vytvořit na základě kalendáře nějaký systém, který by měl logiku. Šest dní makat a pak si trochu odfrknout, to je tak akorát. No a aby v den odpočinku lidi nemysleli na lumpárny, tak se pro ně vymyslela krásná pohádka o pánubohu a jeho stvořitelském díle a lidi se do ní zatáhli jako spoluúčinkující. Dal se jim odpočinek a ještě se jim v den pracovního klidu mohlo do hlavy nalévat jak mají být poslušní a nereptat na těžký životní úděl protože po smrti se za to budou mít dobře. No, a vzhledem k nízké čili žádné vzdělanosti obecného lidu tomu všichni uvěřili a krásně to klapalo několik století. Než se našli v osvícenství různí šťouralové a začali to farářům rozvrtávat, že už se z toho chudáci dodneška nevzpamatovali. Ale jinak geniální, ne?