ten celibát je zcela nesmyslný. Dobrovolný celibát beru, pokud ten člověk má k tomu dar od Boha. Což většina lidí nemá, dle Písma. V takovém celibátu žil Jan Karafiát. Podle biblických míst má být duchovní (starší či biskup, čemuž fakticky odpovídá dnešní duchovní) jednou ženatý, doslovněji jedné manželky muž. Jak vede rodinu, to ho má kvalifikovat či diskvalifikovat pro vedení církve, tj. sboru. Že se mají lidi množit a plodit, tak jako příkaz to nebylo nijak zrušeno. Dobrovolný celibát, ovšem za splnění dalších podmínek, to je jedinou povolenou výjimkou. Samozřejmě pak tu jsou i případy nezpůsobilosti k manželství. Nelze jít do druhého extrému a na lidi tlačit, aby vstupovali do vztahu. U někoho taky může jít jen o to, že není pro osoby druhého pohlaví dosti přitažlivý/á. Fyzicky, sociálně, společensky, finančně. To je citlivá věc, někdo si může moc vybírat, ale nelze přikázat vzít si každého. Jestli je něco Boží vůle pro člověka, aby to dělal, tak nemyslím, že by druzí lidi, i ve sboru, do toho měli pokaždé a za každou cenu mluvit. Ve většině věcí by se měli spíš zdržet komentářů a rad.