Myslím, že je třeba se jasně vymezovat proti pornografii, kam nepočítám umělecké akty nebo obyčejné fotky nahých lidí. Masturbaci bývalo zvykem označovat jako onanii, dle mého soudu i názoru odborníku v případě Onana nešlo o provádění masturbace, ale přerušovaný styk. A hlavně šlo o to, že nechtěl s manželkou zplodit děti. To je skutečně hříchem, prvním Božím příkazem bylo plození dětí. O tu formu, myslím, tolik nešlo, jak o nevůli ty děti mít.

U manželů to vidím, že pokud někdo preferuje masturbaci před partnerským sexem, tak to chyba a vlastně i hřích. Do sexu nelze partnera nutit, ale vyhovět si sám/sama a současně odmítat partnera/partnerku, tak to je nepřijatelné. To míním v případě, kdy masturbace je bez pornografie nebo nad nahotinou cízí ženy/muže, případně podobnými fantaziemi v mysli. Ideální v takovém případě je dle mého názoru masturbace od partnera/ky.

Dle více vyjádření lékařů a psychologů je masturbace prospěšná, u mužů i žen a rozhodně by ji měli provádět ti, kdo nemají pravidelný sex.

Vůbec pokud jde o sexualitu, je inspirují sledovat, jaký mají přístup Židé. Je to dosti jiný přístup než je ten křesťansky tradiční, kde to je velmi ovlivněné nadřazování mništství a povinnému celibátu duchovních. Přitom paradoxně, apoštolové byli ženaní, "první papež" Petr zcela určitě, neženatý byl Pavel, který ovšem nebyl jedním z dvanácti apoštolů, byl dalším apoštolem, ne původním Ježíšovým učeníkem. I on uznával, že celibát není pro každého a mluvil o zvláštním daru. Ač opravdu islám moc nemusím, tak oni považují za hřích to, když člověk odmítá vstup do manželství. To je ostatně velmi podobné tomu, jak se to bere v judaismu, zde není nějaké nucení, ale předpokládá se, že člověk se ožení nebo ona vdá.