bych to řek jinak. Šabat, počeštěně sobota, tak tu křesťané nedrží, krom výjimek jako adventisté. Ti zas nevěří v existenci pekla, ač dodržují část starozákonních předpisů. Zákon byl dán židům, navíc jestli chápu, tak primárně do času příchodu Mesiáše. Judaismus nemá smysl řešit a nechal bych stranou i mesiánské židy. V jistém smyslu pro nás desatero neplatí, to byl právě ten zákon psaný na kamenných deskách, který byl zrušen. Ježíš sám sobotu porušoval. Nicméně starozákonní předpisy, nařízení, zákazy a zákony, to má obvykle nějaký hlubší smysl. Nekrást a nevraždit, nelhat (křivé svědectví), necizoložit, uctívat jen jednoho Boha a nic jiného, tak to máme dodržovat ne proto, že to bylo v Desateru, ale má to platnost, která přesahuje to, že to bylo dané Židům do příchodu Mesiáše. U soboty jde o to, že člověk potřebuje odpočinek. Sedmidenní cyklus, o něm čteme hned v počátku Bible, netýká se jen Desatera. Nakonec vražda byla hříchem i v době Kaina, dávno před Desaterem. Je asi nesmyslné křečovitě dodržovat sobotu či neděli, nemoci např. zatopit v kamnech nebo uvařit jídlo ap. Ale určitě má smysl žít v sedmidenním cyklu, kdy jeden den v týdnu člověk odpočívá a využije ho i k času s Bohem, čte Písmo, jde na kázání ap. Pro někoho ale návštěva kostela nemusí být za takovým odpočinkem. Myslím, že Jan Karafiát odmítal v neděli cestovat, když někde jinde kázal. Respektuji to, ale nutit toto druhým je chyba. To jsou lidské tradice, ne ustanovení od Boha. Dnes je spoust lidí vyhořelých, pracují 7 dní v týdnu, neznají odpočinek. Což je horší než zákonické dodržování soboty či neděle. Myslím, že není potřeba nic světit, pod Desaterem nejsme, nebo jsme pod ním z hlediska hlubšího smyslu. Že stačí jeden den v týnu pravidelně dát odpočinek, zastavit se v práci, neštvat se.