Nedovedu a ani si nechci představovat jiný způsob jak projít nadcházejícím časem, než zaklesnut do pravice Hospodinovi a podle rady jeho. (Ž 73,23-25). Dnes víc než kdy jindy prožívám, že pro každodenní jednání,pro přežití samé, potřebuji vážnější důvody než jsou hygienická doporučení, vládní nařízení nebo projevy osobností veřejného života. Jistě mají svou váhu, avšak srdce si žádá mocnějšího Slova. Slova, v němž kromě varování lze nalézt také posilu, důvěru a naději v budoucnost. Dovoluji si tedy podělit se o to, co jsem načerpal z poučení našich předků. Tento text volně čerpá z předmluvy Adama Huberta z Risenpachu ke knize Regiment zdraví věnované Václavu Budovcovi z Budova.

Najdeme mnoho důležitých důvodů, proč chránit, opatrovat a střežit zdraví našich těl. Já se však chci zabývat pouze jedním důvodem. Je to především Hospodinův nárok na mne kladený (ano i naložený jako nepříjemné břemeno) a je to nárok natolik nehorázný, že má přirozenost s ním chce tiše i nahlas polemizovat. A není jediný, těch nároků je víc a všechny stejně nehorázné. Pokoj,láska k Bohu a bližnímu…

*Nezabiješ*!

Může mi vadit, jak politici komunikují s veřejností, může mi vadit obviňování okolí z panikaření, úšklebky, posměch a zlehčování a já nevím co ještě, ale tenhle rozkaz Hospodinův hřmí mi teď nade vším. Protože On chce a dokonce naléhá nejen abychom svým bližním neubližovali na těle ani na zdraví, ale také o své vlastní zdraví pečovali a používali k tomu všech prostředků, které tělo chrání, posilují a udržují. Máme ovšem také klást odpor všemu co jakýmkoliv způsobem škodí nám i druhým. Když tohle přijmeme pochopíme již snadno, že nedbalost, nerozumnost, neopatrnost, svévolnost a dokonce všetečnost jsou vlastně také vraždící zbraně.

*To je vůle Boží, vaše posvěcení, aby každý z vás dokázal ovládat své tělo a život ve svatosti a poctivosti*. Pavel

Já nemám žádné tabulky, z nichž bych mohl predikovat vývoj následujících dní. Nemohu říct jak zlý čas nás čeká ani kdy skončí. Mohu se proto cítit nejistý, vystrašený a mám na to právo. Jak ale vyplývá ze slov apoštola znám Boží vůli. A právě teď uprostřed nejistoty a zoufalých vyhlídek na budoucnost si na to mám vzpomenout. O co tu tedy jde? Dnes se posvěcuji. Posvěcuji se sebeovládáním, respektem, uskromňováním, upozaděním sebe, distancováním, vzdálením se a ano dokonce odporem se posvěcuji. Jsem teď a takto příbytek Boha, úd Kristova těla, zrcadlo Boží slávy a dílna Božích skutků. Nečiním překážky Bohu a jeho vůli a nepochybuji, že tak jako zlo přišlo do našich životů a těl, zase odejde. A toto dnes nabízím každému a všem.

Naši otcové tomu říkali jedovatý povětří. Mysleli tím mor, ale v podstatě to platí i dnes jen tomu říkáme kapénkova infekce. Měli jedinou radu: brzo ujeď, daleko zajeď a dlouho se nevracejí nechceš-li aby jed v povětří zahubil tobě život tvůj. My nemáme kam ujet, ale i pro nás platí začít se chránit včas, dostatečně a dostatečně dlouho.