Děkuji za odpovědi a pochvalu. :-) Tak beru to, že její zájem je i můj, také mě v mých zájmech podporuje, a jak jsem psal, odnáším si z kostela oné hodnoty. Pravda, kterou musím chtě-nechtě uznat, je že Česko je známé ateismem, a je to bohužel v negativním smyslu znát. Opravdu má kostel co do sebe. Když porovnám lidi tu a na Slovensku, je to velký rozdíl, který bych si neuvědomil, kdybych tam nejezdil. Ať už v zachováním na SK a úpadku tradic v ČR, to jisté u morálních a duchovních hodnot. Jinak pro toho, kdo tu psal, že se nedočkal přijetí, je to o lidech. Já chodím, když jsme na Slovensku, do kostela v Hanušovciach nad Topľou (východní Slovensko), od kud manželka pochází, tam jsou lidé velmi srdeční a přátelští. A i když vědí, že jsem bez vyznání, je tam velmi vřelé přijetí, a měli jsme tam i svatbu. A ne jen v kostele vřelé přijetí, ale i obecně, v civilním životě ať je to kdekoliv. Co se věřících týče, je jich tam pochopitelně drtivá většina, málo kdo ateista, jak je známo o východním Slovensku, či Slovensku obecně. Jako co jsem tam slyšel, tak většinou jsou tam evangelíci tací, že nikoho nenutí, neodsuzují a přijmou každého. Hlavní je chování. Prý je to spíše typické pro katolíky, že kdo není jejich vyznání, Např. mému švagrovi (manželovi manželčiny sestry) se stalo, že katolický farář při podávání oplatek ho vynechal a tím ho de-facto vyloučil. Od té doby chodí pouze do evangelického. Ale jak jsem psal, znám to pouze tam. Jinak nevíte tedy někdo, jak je to s těmi uznáváními konfirmací a krstin? :-) Děkuji.