Otázky zvenčí

Co jste kdy chtěli vědět o křesťanství a evangelících a báli jste se zeptat...

Odpověď na příspěvek: Re: Víra a pokrytectví

Od: Anonym: Ladislav Cajthaml--- )
Kdy: 25. 10. 2019 08:35
Předmět: Re: Víra a pokrytectví

Milý Ondřeji, pokud budete klást častěji svou otázku, určitě se budete setkávat - a vlastně jste se tu už i setkal - s útěšným povídáním zhruba v tomto stylu: Ideál křesťanského života je tak vysoko, je tak nesnadný, že při jeho dosahování nutně všichni selháváme a výsledkem nutně musí být polovičatost. Má zkušenost křesťana středního věku mě ale přiměla k nahlédnutí neuspokojivosti podobného klišé. Prozradím vám, že když si vzpomenu na ty největší nehoráznosti a sprosťárny, se kterými jsem se kdy v církvích setkal, nestáli za nimi žádní okrajoví vlažní křesťané, ale právě profesionální církevníci: faráři, církevní aparát, presbyteři, pastorační pracovníci. To, co vím o znechucujícím a mimořádně pokryteckém chování například určitých farářů, by vydalo na román. A sám se občas náramně bavím, když čtu někde na evangnetu procítěné kázání plné pobožných frází o Vykoupení, Boží lásce a milosrdenství od kazatelů, které jsme já nebo moji důvěrní přátelé, bratři a sestry, potkali jako bezcharakterní, naprosto otrlé gaunery. "Žijí, jako by Boha nebylo." (Talmud)
Z toho by vyplývalo, že křesťanský ideál sám není alternativou ke zlu světa, ale naopak sám konkrétní zla vytváří. Zmocňuje ke zlému jednání ty, kteří by bez křesťanského ideálu třeba zůstali osamělí, mlčeli by. Hříšní a zlí křesťané jsou schopni si i nalhávat, že svými sprostotami slouží Bohu, smysl pro neúprosnou sebereflexi evidentně církevní křesťanství příliš nepovzbuzuje. Dokonce mám zkušenost, že čím vlekleji a dalekosáhleji se nějaký problém v církvi řeší, na tím podprůměrnější úrovni zůstane výsledek. ČCE například dělá neuvěřitelný candrbál s "citlivou komunikací", s empatií, s "nasloucháním" - výsledkem je, že úroveň komunikace a naslouchání je v církvi o mnoho horší než v té nejneúprosnější světské firmě, kde je aspoň jakás takás racionalita komunikování zaručena, protože za fungováním té firmy je nějaký měřitelný produkt. Za fungováním církví žádný měřitelný produkt není ani být nemůže, proto se tam přikryje abnormální množství mezilidského, bezútěšného hnusu.
Jak z toho ven? Od církevního společenství mnoho nečekejte, především ne zásadní orientaci v otázkách života. Odpovím vám asi trochu šifrou. Určující tu asi může být jenom vztah ke Kříži, k tomu Ukřižovanému - který neměl nic jiného než svou nahotu, potupu, dušení a umírání žízní na kříži. Nic nemít, být tupen a prohrát je to jediné, co může křesťanství tomu, kdo ho bere vážně, dát. Chcete-li vyhrát, vsaďte si na mnoho a mnoho jiných firem, politických stran a projektů ve světě, nikdo vám nedá tolik, co vám ony mohou slíbit. My následujeme Krista Ukřižovaného, trpícího.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód