Kazatel ČCE Aleš Wrana napsal(a):
Vyprošuji vám hodně síly a požehnání. - Byl jsem celé dětství v kontaktu s
rodinou mého spolužáka, jehož rodiče měli v pěstounské pěči vždy 4 až 6
dětí. A mě to už jako malého nesmírně poučilo. Tady byl někdo, kdo neměl
chvíli pořádné samoty, chvíli pořádného oddychu. A navíc ty děti rozkvétaly,
pokud vůbec, tak velmi pomalu, a asi častěji se spíše propadaly zpátky do
zděděných vlastností a vrozených vzorců chování, nebo i při dospívání přímo
utíkaly zpátky do svého rodného chudého sociálního zázemí. Jako malý kluk
jsem to vše vnímal s velkým údivem, ale, máte pravdu, ani dnes vše úplně
nechápu - protože nejsem in. - Ta máma, herdekbaba, dnes přes 70, je dodnes
mou přítelkyní, vychovala takto asi 22 dětí, a byť její zásluhy nejsou dnes
viditelné nijak moc, jen několik málo z těch dětí dnes žije slušný život a
jsou s pěstounskou mámou aspoň v nějakém kontaktu, ona je stále pozitivní,
jako by tím vším byla nabita.
Mockrát děkuji. Naše děti se také už hodně zlepšily, řekla bych až neuvěřitelně nad očekávání. Jak to s nimi bude v budoucnu, to netušíme, ale věříme v Boží pomoc. V každém případě i přes všechny těžkosti máme obrovskou Boží pomoc, požehnání. Dokonce bych byla schopná říci, že se u nás dějí skutečné zázraky. To je ale na dlouhé vyprávění. Lidé do toho ale nevidí. Kolikrát slyším naprosté mýty, kdy ani nevím jak reagovat. Někdy to přejdu a někdy bouchnu, co to tvrdí za nesmysly.