Otázky zvenčí

Co jste kdy chtěli vědět o křesťanství a evangelících a báli jste se zeptat...

Odpověď na příspěvek: Re: Křesťanství a reinkarnace

Od: Anonym: Jan Blahůšek <> ( --- )
Kdy: 27. 03. 2019 00:56
Předmět: Re: Křesťanství a reinkarnace

Cele Buddhovo uceni je mozne shrnout a prelozit do reci nasi krestanske tradice nasledujicimi slovy J.A.Komenskeho:
"LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE to jest, světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání; ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází."
Jen s tim rozdilem, ze Komensky zde mluvi v reci nabozenskeho ci metafyzickeho personalismu o Panu Bohu .. a Buddha, ktery povazoval nabozensky metafyzicky slovnik sve kultury a doby za natolik zprofanovany a zmatecny, ze ho radeji prakticky cely odvrhl a sve uceni objasnoval ciste psychologicky, by zde slova Pan Buh opsal jejich nejblizsim ekvivalentem ze slovniku psychologie nabozenstvi, tedy vyrazy jako duchovni inteligence (buddhi), uvedomeni, osviceni ci probuzeni (bodhi), pripadne terminy ananda (blazenost) ci nirvana (vyvanuti) znacicimi vnitrni stav mysli, ve ktere jiz nevznika zadne zbytecne mentalni utrpeni, resp. vsechny jeho mozne priciny jsou bdele nazreny jako iluzorni .. ci terminem metta (laskavost) ci karuna (souciteni), kdy je takto osvicenym clovekem jasne videno, ze takoveto osviceni neni jeho vlastnim egoistickym dosazenim a majetkem, ale je cimsi prirozene a univerzalne sdilenym vsemi zivymi bytosti v same hlubine jejich byti, ac si toho treba dosud nejsou vedomy.
Pricemz tento radikalni ptesun ohniska pozornosti a vlastni identity od ztraceni se a lopoceni v labyrintu sveta k sebenalezeni a upokojeni v raji srdce, neni v Buddhove pojeti rozhodne zadnym nihilistickym ci kvietistickym unikem ze sveta a odpovednosti za nej, ale prave naopak tim, co cloveka zcela promenuje v bytost nove kategorie a zivotni motivace, ktera jiz nehleda a nezije pro spasu a stesti sve, ale naopak je tu pro druhe a blaho celku jako jedine velke vesmirne rodiny zivota. Logickym dusledkem takovehoto vnitrniho postoje je samozrejme u buddhistu i vegetarianstvi jako projev lasky a nenasili i k jinym zivocisnym druhum, nez je sam clovek.
Jednoho zenove mistra se jednou ptali, jake je jeho konecne ci nejvyssi poselstvi. Odpo edel: "Ano."
Dle Prof. Suzukiho tak cely buddhismus stoji a pada se zkusenosti duchovniho osviceni, ktete je absolutnim a vecnym pritakanim zivotu ve vsech jeho podobach a formach.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód