Tak to jsem moc rád, že jsem dva bratry v Kristu a v jedné denominaci přivedl k vzájemné lásce. On toho o ní totiž ten Ježíš dost namluvil, dokonce chtěl po svých stoupencích, aby milovali i své nepřátele. Nevím, jak mě z tohoto pohledu hodnotíte, ale laskavý vůči mně nejste. K ignoranci Bible v církvi patří i to, že lidi dočtou Ř jen k Ř 1:18-32 a tam ustrnou. Zkuste to dočíst k Ř 12. Zkuste si v Synoptických evangeliích (ale nakonec i u Jana) přečíst, na co kladl důraz on. Mimochodem, kdyby byla skutečně znalost biblických i jiných textů v církvi taková, jak by měla být, že by problémy katolíků nabobtnaly tak, že až teprve František musí svolávat konference? A jak se podobné věci řeší u Vás v církvi (vím o jednom dost frapantním případu přímo v seniorátě, kde jste působil?

Věc kádrování - ano, vy jste z Východu, pro Vás to může znít necitlivě, za což se Vám omlouvám, ale copak se lidé běžně nekádrují? Cožpak, když Vaši představení rozdělují odměny, nekádrují, který duchovní si to zaslouží víc a který méně.

Pokud byste měl víc lásky a méně svatého hněvu, neútočil byste na mě za to, že mluvím o "nejlepším kazateli", ale zeptal se mě, podle jakých kritérií jsem to hodnotil. Možná bych mohl použít pojem "nejúspěšnější," ale i na tom bychom se neshodli. Já to samozřejmě nehodnotím teologicky, nýbrž sociálně: jak je duchovní přijímán svojí komunitou, jestli ho "bere". A tady už mi budete muset přeci jenom trochu dát za pravdu: není pravda, že faráře "který stou biblí moc prudí," se začnou bát i jeho kolegové? Vy jste si nevšiml odklonu práce s mládeží (to je celosvětový problém) od Bible a teologie směrem k zábavnosti, protože mládež to prý odrazuje?