Zřejmě všechny příspěvky vyčerpaly dané téma reinkarnace v Čechách a na Moravě. Dovolím si namítnout, že Bůh Stvořitel nepotřeboval reinkarnaci jako obdobu očistce. To by mu bylo stačilo pár potomků Adama a Evy a stále se mohli reinkarnovat. Podobně jako u očistce není nikde stanoveno, kterým úkonem se dušička vznese z očistce k Bohu, tak ani v souvislém řetězu reinkarnace není stanoveno, kdy bude její konec nebo zda reinkarnace podobně jako buňka má omezený počet dělení a pak zahyne nebo reinkarnace končí rozplynutím v nekonečnu. A pro koho by platila reinkarnace? Jen pro méně dobré (opět otázka, kdo je dobrý), pro dokonalé už ne, pro největší zloduchy také ne? Jen ta představa, že by se nám reinkarnoval Caligula, nějaký papež, Čingischán, nějaký sultán, Napoleon, Hitler, Stalin, Truman nebo císař Zikmund? Chápete do jakých důsledků by taková reinkarnace vedla? 1) Reinkarnace jako představa např. Jana Křtitele a proroka Eliáše je naprosto zřejmá jen jako duchovní souznění úkolů a vztahu k Bohu, obnoví lásku synů k otcům a otců k synům - Mal 4,6. 2) Reinkarnace jako duchovní směr Hinduismu je pro křesťanství nepředstavitelné (dědeček nebo babička by se reinkarnovali do komára natož do jiných tvorů), 3) reinkarnace dokazována jako psychoanalyza prožitků v minulých životech se v Bibli nenachází a proto je třeba předpokládat působení okultních sil (démonů) podobně jako jasnovidectví, věštění, spiritismus, které má odvést pozornost od víry v Boha, jeho Ducha svatého, našeho Pána Ježíše Krista jako Spasitele a nabídnout jiné možnosti existence člověka (pět životů ap.) a jeho cesty ke smíření s Bohem a spasení v Ježíši Kristu. 4) Pokud v Písmu je o znovuzrození, pak se zřejmě nejedná o nové fyzické zrození ani o reinkarnaci, ale o naprostou změnu duchovního pojetí života člověka ve vztahu k Bohu a k našim bližním (začít nově a jinak myslet a jednat).