Krize/Vize ČCE

Otevřená diskuze - jakýsi evangelický think tank, který se pokusí dlouhodobě a systematicky zaobírat situací ČCE.

Odpověď na příspěvek: Hermeneutika dobré vůle aneb Hovořit spolu je kumšt

Od: Kazatel ČCE Petr Sláma <>
Kdy: 15. 04. 2010 20:12
Předmět: Hermeneutika dobré vůle aneb Hovořit spolu je kumšt

Za několik týdnů rozhovorů o krizi nebo vizi evangelické církve se alespoň jedna věc ukazuje jako zcela jistá: hovořit spolu je kumšt, umění, které při nás ani zdaleka není samozřejmě. Kdyby bylo, nemusel by Pavel psát Římským „Mějte porozumění jeden pro druhého…“ (Ř 12,16). Takové porozumění je na nejhlubší rovině darem Ducha svatého (Ga 5,22). Ale je také myslím kusem práce, kterou musejí účastníci rozhovoru vynaložit, má-li to být rozhovor k něčemu.
Níže uvádím účastníkům tohoto fóra několik myšlenek, na které navrhuji brát při internetové konferenci ohled. Bude-li to někomu připadat jako poučování – pak má pravdu, poučování to je. Nevládnu samozřejmě nástroji, jak nápady prosadit, a to ani jen na tomto otevřeném fóru. Píšu je ale proto, že jako jeden z iniciátorů cítím spoluodpovědnost za to, aby rozhovor neuvázl na mělčině.
1) Holé zadky máme všichni. Toto je fórum o krizi církve, kterou navzdory zklamáním máme rádi. Je to naše krize, my v ní ztrácíme. Nikdo z nás nežije v kvetoucím sboru, kde by tato krize nezasahovala. Všichni společně hledáme s nadějí, že se z nápadů druhých dozvíme něco, co nám na našem místě pomůže krizi umenšit. Cílem fóra není druhého v diskusi porazit, ale něco se od něho dozvědět, spolu se dobrat nových řešení.
2) Ad optimam partem. Nikomu z nás se nepodaří vždy přesně vyjádřit to, co chce. Vždy 1) něco nějak myslím, 2) trochu jinak to ale ze mě vyleze, 3) jiný to nějak slyší a 4) ještě trochu jinak pochopí. Za haldou slov bývá schovaný úmysl, který nemusí být špatný. Pojďme si dát práci popřemýšlet, jak to mohl druhý myslet, pojďme poponést jeho zrající myšlenku kousek dál, spíše než abychom ho začali cupovat.
3) Kritizovat věc, ne osobu. Jistě zazní názory, s kterými nebudu souhlasit. Pak je ale důležité utkat se s názorem. Ten je postavený na nějakých předpokladech, něco říká a to má nějaké důsledky. Toho se má týkat kritika. Chorobou našeho rozhovoru je, jak rychle přechází k útoku na mluvčího. Nejčastěji obviněním z nevědomosti. Dal bych pozor i na formulace „jak můžeš říct,“ „XY si asi nevšiml, asi nikdy neslyšel“ a „myšlení bolí“ (mea culpa, onehdy). Ironie? Ta je kořením, je-li vlídná, ale také bych s ní zacházel opatrně. Základní etiketa rozhovoru není samoúčel, ale nutné mazání, bez kterého se hovor brzy zadrhne na uražené ješitnosti. Každého z nás.
4) Tekuté písky internetu. Název „fórum“ vnuká představu setkání a ústního rozhovoru. Není jím však! Text na síti zůstává i po odeznění emocí. Je škoda, když se fórum začne podobat čtenářským reakcím za články v internetových médiích: úprdy na adresu autorů i diskutujících navzájem, nic víc. Fórum není ani e-mailem. Nejen osobní výpady, ale i všelijaké poplácávání po zádech („to jsme se dlouho neviděli“) či jednoslovné výkřiky nesouhlasu či naopak nadšení hovor uzavírají těm, kdo dotyčné neznají a při poplácávání třeba nechtějí rušit.
5) Pozitivní diskriminace laiků. Již tématem je dáno, že zde díky své profesionální průpravě mají výhodu odborně vzdělaní teologové. Jsou na své domácí oborové půdě. Odpovídá tomu dosud pranepatrná účast laiků. Některé otázky z dějin teologických disciplín, obtěžkané jmény a teologickými směry, v téhle diskusi působí zácpu (mea culpa). Ne že by ti teologičtí guruové neměli i k současné krizi co říci. Avšak našinec, vzděláním teolog, si musí dát práci, aby jednoduše sdělil, oč jim šlo a v čem by mohl být jejich přínos našemu současnému tápání, spíše než aby se jen oháněl jmény a směry. Milí laici (kteří jste profesionály v jiných oborech), vydržte, bavte se s námi, potřebujeme to všichni.
Na závěr: U většiny textů, které napíši, zvědavě čekám na reakci. Zde budu rád, když se žádná rozprava nerozpřede. V zájmu toho, o čem skutečně je třeba hovořit.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód