Jan Dospiva:

1) Plně souhlasím se vzdáním se podílu na restitučních nárocích a taky to pokládám za prorocký čin.

2) "Zdnešnění" církve je nezbytnost - chceme-li komunikovat s živou přítomností, neměli bychom se tolik bránit současnému komunikačnímu slohu. Jako muzikant to cítím především v hudbě. Staré evangelické písně jsou sice krásné, hluboké a hodnotné, ale příšerně archaické, ať po hudební, tak po textové stránce. Dokonce i Svíták už zastaral, vychází z folku 60-tých až 80-tých let. Moderní pop se nemusí rovnat kýč (připadají vám jako kýč Tata bojs, Toxique, Bratři Orffové, Extasy of St. Theresy…, ze zahraničních třeba Sting, U2 atd.?). To "zdnešnění" však není nejpodstatnější, byť je ho třeba.

3) S bodem č. 1 souvisí přeměna ve vyznavačskou církev. Církev plná papírových členů bez osobní víry nutně vyvolává otázku, k čemu je taková církev dobrá.