Záběry působí opravdu nepříjemně. Ovšem i u přírodních národů bychom narazili na děti kolem 12ti let, jak se zmítají v tranzu v rámci nějakého přechodového rituálu, třeba i pod vlivem přírodních halucinogenů. Řekl bych, že nás nesmí zmást, že ti lidé jsou stejně oblečení jako my, že mají auta atd. - Středozápad je, na rozdíl od pobřežních států USA Evropě velmi vzdálen, řekl bych, že duchovní kultura tam spíše připomíná středověk. Přitom si přiznejme, že záběry na přechodové obřady indiánského dorostu někde v pralese by nás fascinovaly, ani bychom si nedovolili vznést nějakou námitku - mnozí by dokonce litovali, že tohle všechno veme s křesťanskou misií za své. Ti lidé vypadají vizuálně jako my, ale duchovně jsou možná blíže nějakému indiánskému kmeni. Varoval bych se tu xenofobie.

Na druhou stranu, co tu vidíme, je heretické - žádné mytí rukou, žádné tranzy v Písmu ustavené nejsou. Dokonce bych vzpoměl známý výrok z poslední večeře: Kdo je čistý, nepotřebuje než nohy umít.

A tady stojí za to se zastavit: Hereze se objevuje tam, kde pravá církev něco zanedbala. Když je křest formálním aktem, nebo se dokonce odkládá do dospělosti (jako i v tomto případě, jsou to letniční), objevuje se podobná na koleni udělaná liturgie. Když církev není shromážděním všech věřících, protože kázání je pro dospělé, biblická pro staré atd. - pak se církev organizuje do různých oddělení - pro střední generaci, pro staré, pro děti - a tady vznikají rituály pro "specifiské potřeby" každého věku. Řekl bych, že podobné šaškování jako tady s pet-lahví se místy objevuje i při našich "rodinných nedělích". Jen se u toho naštěstí nikdo nesvíjí a nepláče.

Řekl bych, že tam, kde se nekřtí děti, kde se opustí rovnost situace všech věřících před Bohem, kde se příliš dbá na "specifické potřeby" a věřící se dělí na různé druhy podle věku, tam časem vždy vznikne něco podobného. Tady to vidíme ve verzi fanatické, u nás doma se s tím zase setkáváme ve verzi liberální. Verze z "Ježíšova tábora" může taky vést na dětskou psychiatrii, naše verze svou prázdnotou buď nevede nikam, nebo ven z kostela.

Tomáš P.