EKUMÉNA - NETRADIČNÍ POHLED Všichni, kdo prosazují tzv. ekumenické hnutí, tj. sjednocení všech křesťanských církví v jednu univerzální, se opírají o výroky našeho Spasitele obsažené v tzv. velekněžské modlitbě, tak jak ji nacházíme v evangeliu sv. Jana, v 17. kapitole. Abychom si ujasnili, jak je toto spojení interpretováno, musíme rozhodnout, zda jde o :

1) SJEDNOCENÍ INSTITUČNÍ - tedy spojení všech křesťanských církví v jednu, tedy o ryze pozemský cíl - nebo : 2) SJEDNOCENÍ DUCHOVNÍ - tj. splynutí každého jednotlivce s Kristem - tedy cíl přesahující naše pozemské bytí, který má věčnou hodnotu.

JAL NAHLÍŽÍ NA PROBLÉM PÍSMO SV. ?

A) Selektivnost modlitby Pána Ježíše.

1) J17 : 9 "Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal…." 2) J17 : 11 "…Otče Svatý, zachovej je ve svém jmému, které jsi mi dal; NECHŤ JSOU JEDNO JAKO MY." 3) J17 : 14 "…ale svět k nim pojal nenávist, PONĚVADŽ NEJSOU ZE SVĚTA, JAKO I JÁ NEJSEM ZE SVĚTA."

Zde náš Spasitel říká naprosto jasně, že ani On, ani jeho učedníci nejsou ze světa - při realizaci jednoty tedy nemůže jít o pozemský cíl.

4) 2Kor. 5 : 14 "Vždyť nás má ve své moci láska Kristova." Kraličtí překládají : "Láska zajisté Kristova víže nás."

TEDY POTŘEBUJEME DUCHOVNÍ A NIKOLI INSTITUČNÍ POUTO. Bez lásky Kristovy vše ztrácí smysl.

B) SJEDNOCENÍ S BOHEM.

5) J17 : 11 "…nechť jsou jedno jako my." 6) J17 : 21 "aby všichni byli jedno JAKO, OTČE VE MNĚ A JÁ V TOBĚ, aby I ONI BYLI V NÁS, aby tak svět uvěřil, že Ty jsi mě poslal." 7) J17 : 24 "Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal…" 8) J17 : 26 "…a já, abych byl v nich." 9) Gal. 2 : 20 "NEŽIJI UŽ JÁ, ALE ŽIJE VE MNĚ KRISTUS. 10) Sk. 4 : 12 "V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni." 11) J10 : 7 "…Amen, amen pravím vám, já jsem dveře pro ovce." 12) J10 : 9 "Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn…" 13) J14 : 6 "Ježíš mu odpověděl : Já jsem ta cesta i pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne." 14) 1.Tm. 2 : 5, 6 "Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas." 15) Ef. 5 : 22 "Protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil." 16) Mt. 23 : 9 "A nikomu na zemi nedávejte jméno 'Otec' : jediný je váš otec, ten nebeský." 17) Kol. 2 : 9, 10 "V něm je přece vtělena všechna plnost božství; v něm jste i vy dosáhli plnosti. ON JE HLAVOU MOCNOSTÍ A SIL."

Je - li tedy hlavou Církve Bůh (viz texty 15, 16), pak jí nemůže být člověk; a pokud se snad člověk za hlavu církve prohlašuje, je to jasně protibiblické, neboť si přivlastňuje Boží slávu a úlohu. Protože platí :

18) Iz. 42 : 8 "Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám…" Podobně Iz. 48 : 11. 19) Kol. 3 : 11 "Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný - ALE VŠECHNO A.V. VŠEM KRISTUS."

TEDY TAM, KDE JE VE VŠECH KRISTUS, JE NASTOLENA DUCHOVNÍ UNIVERZALITA - PŮVOD VĚŘÍCÍCH A JEJICH CÍRKEVNÍ PŘISLUŠNOST JSOU NAPROSTO NEPODSTATNÉ.

Br. farář Marius Baar ve své knize Das Abendland am Scheideweg (vydáno asi 1980)píše v kapitole 5 o tom, že obsahem Ježíšova příkazu bylo a stále je zvěstovat Jeho radostné poselství a nikoli křesťanství budovat.

Co tedy vlastně potřebujeme ? Texty 5 - 8 a hlavně text 9, který je těžištěm problému, jasně preferují sjednocení v duchovní rovině. Snad si to můžeme v prvním přiblížení představit tak, ŽE JEŽÍŠ KRISTUS JE STŘEDEM A MY NA OBVODU KRUŽNICE. Od tohoto Středu, od Spasitele světa, vede radiální paprsek Jeho lásky ke každému z nás - viz text 4. A pokud je každý úd těla Kristova sjednocen s Kristem, je skrze téhož Krista spojen s každým údem jeho těla, tedy s každým jednotlivým věřícím, ať už je členem jakékoli církve, státu, nebo rasy, atd.

Tělo Kristovo se sestává z jednotlivých´údů (věřících) - nikoli ze sborů, nebo církví. (1. Kor. 12 : 27; Ef. 1 : 22, 23). Jen tam, kde Boží Syn je Středem všeho, Jednotitelem a Společným jmenovatelem všeho, je vše v pořádku. Krista jako hlavu Církve (text 15) nelze nikým nahradit, neboť Hospodin, jehož Synem náš Spasitel je, své slávy jinému nedá !!! (texty 7, 18). Sjednocení každého údu s Kristem je dokonalé, neboť Boží Syn je dokonalý. Toto sjednocení nelze nijak vylepšit, byť se o to mnozí věhlasní novátoři usilovně snaží.

SJEDNOCENÍ CÍRKVÍ V JEDNU SVĚT NEZACHRÁNÍ. SVĚT ZACHRÁNÍ POUZE PŘIJETÍ KRISTOVY OBĚTI. Sjednocení církví v rovině instituční není dílo Boží; je to dílo lidské, tedy nová babylónská věž, která jako každé dílo lidské nakonec spadne. Není - li Církev ze světa (text 3), pak bychom se o pozemské sjednocení, tedy sjednocení církví pod jednu střechu neměli snažit, neboť to není Božím záměrem.

MÁME SE SJEDNOTIT JEN S KRISTEM - A TO BOHATĚ POSTAČÍ. Dějiny nás učí, že všude tam, kde POJÍTKEM MEZI VĚŘÍCÍMI BYL LIDSKÝ SYSTÉM A NIKOLI KRISTUS, docházelo k nejhorším úchylkám od Božího Slova a byly porušovány nejen zákony Boží, ale i lidské.

Pokud tedy budeme hledat království Božího (viz Mt. 6 : 33; Lk. 12 : 31), pak i to ostatní, tedy i NUTNÁ ORGANIZAČNÍ FORMA nám bude automaticky přidána (darována).

POJÍTKEM MEZI NÁMI MÁ BÝT LÁSKA KRISTOVA (2.Kor.5 : 14)- nikoli nějaká organizační forma, společná střecha, atd. Žádná církev, ani jakékoli sjednocení církví nás nespasí, ekuména je svými propagátory interpretována naprosto falešně - jejich myšlenka je Písmu sv. bytostně cizí. Nás i svět spasí jedině PÁN JEŽÍŠ KRISTUS.

TEDY TEN, KDO VEJDE SKRZE KRISTA, NIKOLI SKRZE CÍRKEV, BUDE ZACHRÁNĚN - viz texty 12, 13.

A tam, kde dojde ke sjednocení s Kristem, jakékoli pozemské sjednocení církví ztrácí nejen svoji důležitost, ale též i svůj smysl.

Vážení přátelé - jak vidíte problém Vy ? Jde o princip svobody. A já se ptám : jsme opravdu natolik svobodní, abychom opustili staré zaběhané myšlenkové systémy, které nám i našim otcům vyhovovaly po celá desetiletí ?

Bohemian Anonymus