Ladislav je tedy z Brna. Dobře, tady si asi nerozumíme. Velké a "bohaté" sbory jako Brno, Ostrava, mimo neděli je zde spousta aktivit, fungující mládeže, biblické, domácí modlitební… Komu sedí styl ČCE, ten se zde může vcelku zařadit. Jenže tyto sbory jsou poněkud výjimkou. Máme sbory v 10, 20, 30 tisícových městech. Než jsem přišel do Ostravy, jsem byl na takovém. Ve městě ještě AC nebo CB nebo KS… AC udělá kurs Alfa a pak se dozvíte, že po něm zůstal ve sboru AC člověk, který ještě před tím "oťukával" u nás. Jenže zajít na bohoslužby či na občasné setkání věkově starších sester mu nestačilo, víc jsme ale nemohli, neuměli a ze strany vedení sboru ani nechtěli nabídnout.

Co s tím, když jste v nějakém sboru, který se rok za rokem zmenšuje a máte ve městě jinou církev, která rok za rokem roste, která v devadesátých letech vznikla z nějaké stadionové misie, začínala v 10-15 lidech u někoho v obyváku a dnes je jich, padesát-šedesát (aktivních!) s vlastním zázemím, kde děláme chybu my? Tahle otázka mne zaměstnává.