Myslím, že tohle není projev strachu politiků o posty (o ty se logicky bojíme všichni, snad jen odsouzenci ne). Stát je instituce, která rámuje společenství lidí na určitém území, logicky vytváří funkce a hierarchii mezi nimi. Ta musí mít nějaká pravidla hry, která vycházejí z hodnot této společnosti. Tím vzniká problém, co je ještě nutné a přiměřené uplatňování moci, kde stát ustupuje, nebo naopak své moci zneužívá, ale jsme to my všichni.

Nemyslím, že otázka náboženství a jeho projevů, zejména ve školách, může ohrozit víc, než jen pozice učitelů a ředitelů. Místní i republikoví politici je mohou pouze stresovat tím, zda jsou stoupenci nějakého idealismu, nebo realisté. Oni ale nad nimi mají moc.

Ano, celé je to o tom, jak uplatnit naši, ne islámskou, ideu svobody víry a náboženství, co je ještě možné, a kde už to zabíhá k absurditám (pastafariáni), kde různí náboženští fanatici zkoušejí, kam až mohou zajít. To nejsou jen muslimové, to i pan Duka, když zbuzeroval ministra školství tak, že stáhl ze serveru svého ministerstva materiál o sexuální výchově. To je podobné, jako s těmi hidžáby. Osobně si myslím, že do školství žádné náboženství kecat nemá, ani to Vaše. Ale drobní občané, pokud jim to nebrání v plnění povinností, snad svoji víru projevovat, manifestovat, mohou.