Pán jednou povede starší k odpovědnosti za podporu hříchů ve sborech. Dnes jsme mluvili o Ananiášovi a Zafiře. Sám jsem si uvědomil, že musím stále měnit svůj vztah k Pánu - prohlubovat. Vždyť Bůh soudí podle našich nejvnitřnějších motivací. Jak je nade mnou slitovný, ne vždy jsem čistý. Ale pokud nebudeme očištěni dopadneme právě tak. Je tragédií, že Ananiáš a Zafira je jen "dějepis", ale on to dějepis není! Uvědomme si, že Bůh je stejný. kolik lidí by se dnes skácelo při bohoslužbě, kdyby Bůh provedl viditelný soud jak v uvedeném příběhu. Buďme vděčni a dlouhočekání za spasení mějme. Ano, děkujme Bohu, že nám dopřává čas k pokání, odvrácení se od hříchů a nápravě. Jedině jemu patří čest a sláva. Starší nemohou zabránit, pokud skrytý dareba přijde k památce, ale mají povinnost vyloučit (ne jen od Památky)darebu hřešícího viditelným způsobem. Vždyť to je nehodné přijímání, vždyť kvůli těmto lidem je v porouhání jméno našeho Pána mezi pohany. Hřích bez pokání. Vždyť nenapomenutí hříšníka není láska. V okolí vnímám, že většina "evangelíků" netuší, že láska vždy zůstává v Pravdě.Pokud není v pravdě, tak nejde o lásku, ale nějakou lidskou karikaturu. Pán s tebou Jirka