Aktuálně v ČCE

Co hýbe s ČCE...

Odpověď na příspěvek: Re: Ja používat Bibli?

Od: Anonym: Radek Hanák <> ( ---.ostrava.tiscali.cz )
Kdy: 13. 03. 2006 23:56
Předmět: Re: Ja používat Bibli?

Nevěřící, od Boha odkloněná společnost musí nějakým způsobem řešit problémy, které přináší ovoce hříchu. Je to nevěřící společnost, která nebere jako autoritu Boha a Jeho Slovo. Jako občan takové společnosti bych snad mohl říci, že zákon o RP může být dobrý pro řešení této menšiny a snad s ním i souhlasit. Jak uvádíte, tato společnost nezná pojem hřích a milost, z tohoto pohledu OK. My křesťané ale známe hřích a milost a proto se většina církví vyjádřila proti tomuto zákonu. Není třeba se bít meči o přijetí, či nepřijetí, je však třeba, aby aspoň zazněl takový hlas ze strany církví. Jsem za něj vděčný. Docela by mne opravdu zajímalo, jak, nebo spíše kam psychologové usměrní toho kleptomana. A jsem rád, že jim nesekají ruce. Myslím, že i agresivita může být odstraněna Boží láskou. Agresivita se projevuje jako obrana člověka, který má nedostatek lásky( neměl ji už v dětství). Vím, že někdy je agresivita tak silně provázána člověkem, že je těžké pomoci. A také, že někdy lze vypozorovat agresivitu, či cokoliv jiného co nás spoutává a trýzní na dědovi, otci, synovi. Mylně to však můžeme nazývat, že to je dědičné. Z biblického pohledu je spíše více pravděpodobné, že se jedná o rodinné prokletí. Vždyť Bůh říká, kdo nebude poslouchat mé příkazy, buď proklet ( až do 4 pokolení). A ten kdo poslouchá, toho požehnám až do tisícího pokolení. Ukazuje se zde, jak veliká je Boží milost s hříšníkem (1000:4?). Na druhou stranu slova prokletí je třeba vzíti velmi vážně. A někdy to v některých rodinách je smutně vidět (častá smrt v mládí, stejné psychické nemoci apod.)Evangelium ale přináší radostnou zprávu. Ježíš zlomil všechna prokletí, neboť vzal naše prokletí na sebe ( psáno jest: Proklet buď ten, kdo visí na dřevě). Ale přesto, i mezi křesťany takováto prokletí někdy žádají své. A já se ptám proč? Protože ta prokletí na základě slova Božího mají právo přebývat u dotyčných, třeba již několik generací. A budou mít právo, dokud nebude odstraněn kořen, dokud nebude, byť zástupně ( třeba za hříšné počiny nežijícího už dědy) vyznán Ježíši onen hřích, dokud nebude ve jménu Ježíše Krista v modlitbách zlomeno ono prokletí. Tam, kde Ježíš odpustil, prokletí nemá právo přebývat. Tam, kde je srdce po pokání naplněno odpouštějící Boží láskou, tam, kde už prokletí nemá právo působit, tam přichází Boží uzdravení. Ne, to není pohádka. Takto se to skutečně děje. Nemůžu nikoho odsoudit, má-li nějaké spoutanosti, protože si s nimi neví rady, člověk není schopen se sám změnit, ale Bůh má pro nás nachystáno vnitřní uzdravení. To od něj očekávejme. Je potřeba si uvědomit, že stojíme v duchovní válce proti mocnostem zla. nepodceňujme tyto mocnosti a nekoketujme s nimi, nenechme se jimi oklamat, nenechme se oklamat duchem tohoto světa, vždyť my máme Ducha Božího a v Kristu můžeme zakoušet vítězství (naučme se na modlitbách "šermovat mečem Ducha , jímž je slovo Boží"). Ty mocnosti mají právo nás ničit, jestliže nejsme "čistí." Toto snad jako křesťané víme. Někdo více, někdo zatím méně. Než toto člověk ale uvidí, trvá to někdy mnoho let. Aby to však mohl poznat, je potřeba mít o něj zájem, mít ho rád, prezentovat mu Boží lásku, zvát ho do společenství. Do našeho sboru sem tam přichází několik nových lidí. Už se i modlili, a zase upadali, stranili se, a zase občas přišli, někdy o nich člověk slyšel nedobré zvěsti. Mám jim říci, už mezi nás nechoďte? To bych tomu dal. Zápasím ve svém srdci, aby Boží láska je zcela pohltila a aby v ní zakořenili, a často je mi smutno, jak se to mění hodně pomalu. Jsem proto na ně nevraživý? Vyháním je? Nikoliv. Budu je pořád přijímat, budu se jim věnovat, budu jim naslouchat, budu mít o ně zájem, budu jim zvěstovat Krista, jako naději na změnu do jejich zatím zoufalého života a nebudu je odsuzovat. To samé budu činit i s homosexuálama ( i zde může hrát roli prokletí, či jiný faktor, ale i zde má Bůh připraveno uzdravení). Mrzí mne, jestli mé působení na těchto stránkách vyznívá, že chci někoho odsoudit. Na to nemám právo,a běda mi! Běda mi ale také, jestli něco zamlčím z Pravdy Písma svatého. Myslel jsem, že zde mluvím především se služebníky Kristovy, kteří hledají Pravdu, jak se postavit danému problému. Nemělo to být určeno homosexuálům, které jsem nikdy neviděl. Pokud bych se s někým takovým setkal osobně, neříkal bych napoprvé všechny věci. Spíš bych jen měl zájem a naslouchal…Jen Boží láska může změnit člověka. Mrzí mne ještě jedna věc. Já tady odhalil nejen své srdce, ale i své jméno. Zatím ale nevím s kým diskutuji. Jestli máte zájem, napište mi na soukromý mail. Zde už bych tolik psát nechtěl. S pozdravem pokoje Radek

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód