Pokud - jak tvrdíte - některá (která?) média stanoviska SPEKu a ČCE ztotožňují, jsou to mizerná média a svou práci dělají špatně. Pokud jim někdo tuhle odbytou práci slupne, je to škoda. A je smutné, pokud zrovna evangelíci nedokážou rozlišit svou církev od nějakého kazatelského spolku.

Dále - když už se do těch farářů tolik obouváte, uveďte mi některého, jenž se na laiky "kouká ze shora". A také uveďte sbor, který si takové oprsklé chování nechá líbit. Vždyť jsou tam laici v přesile! Nechť si nespokojený lid udělá pořádek v místním sboru, když volá po pořádku ve sboru povšechném. A když už jsem u laiků - i ten synodní materiál částečně chystali oni, je to tedy do jisté míry hlas lidu.

Jako křesťané se mezi sebou handrkujeme, je-li homosexuální praxe výplodem hříchu. Ale ať už je či není, podle mne společnost nepochybila, když homosexuálním párům poskytla oporu v zákoně. Je to zákon České republiky, nikoliv zákon Božího království. Zákony republiky mají lidem usnadnit život v republice, nikoliv před Bohem - ten si musíme zařídit jinak. (A jak ukázal Ježíš a připomněl Pavel, sebelepší zákony na spravedlnost před Bohem nestačí.) Zákon o RP nikoho podle mne nově neohrožuje, protože: 1.přijetí či nepřijetí zákona neovlivňuje, zdali se někdo bude homosexuálně chovat či nikoliv. (Komu by zabránila právní neexistence manželství v heterosexuálním chování?) 2.když už se někdo homosexuálně chová,(co my víme, jak se v soukromí chová?), nedopouští se podle zákonů naší země trestného činu. Proč by se tedy ve svém životním partnerském vztahu měl potýkat s úředními překážkami, na které různopohlavní partneři ve svém stejně beztrestném životním vztahu vůbec nenarážejí? To není otázka spravedlnosti před Bohem, to je otázka spravedlnosti před lidskými zákony. 3.jestliže homosexuální chování ohrožuje klasické manželství, bude je ohrožovat i bez registrovaného partnerství. Třeba je ale možný i opačný pohled, že registrované partnerství podtrhuje význam manželství: homosexuální páry si tak váží manželského soužití, až se je snaží napodobit…

Myslím, že by debatě prospělo, kdybychom rozlišovali spravedlnost před Bohem (tj. otázka hříchu) a spravedlnost před zákony státu (tj. jak společnost zabezpečuje rovné a uctivé zacházení se všemi lidmi.) Ale to by bylo nadlouho.

Nerozumím, Radku, když píšete: "homosexuální chování není pouze hřích, ale před Hospodinem o to víc ohavností. Pokud vím, když se toto objevilo v Božím lidu, následoval krutý trest." Existuje snad nějaký hřích, který by nebyl ohavný, nebo existuje nějaké odstupňování ohavnosti? Pochybuji. O tom krutém trestání v Božím lidu se dočteme u Jana 8, kde je ale také řeč o jednom pánovi, který všechno viděl trochu jinak.