Milí přátelé, zdravím Vás a dovolím si vstoupit do diskuse. Za prvé mi dovolte jednu poznámku, která se týká jmen diskutujících. Chvíli jsem váhal, zda se diskuse vůbec účastnit, protože nemám ve zvyku diskutovat s anonymy a myslím, že slušní lidé by se za své nazory neměli stydět. Tím spíše, pokud kritizujeme poměry v ČCE, kterou já nijak paranoidně nevnímám… Chci reagovat jako jeden z těch, kteří se na přípravách Sjezdů mládeže aktivně několik let podíleli. A vybral jsem si pro reakci příspěvek "oduvana", který mě přijde dost lacinou kritikou. Rád bych oduvana pozval, rád bych se ho zeptal čím on sám pomohl organizátorům sjezdu s přípravou, zda navrhl nějaké téma, komu a kdy poslal svou kritiku…? Strašně jednoduše se všechno kritizuje a pro kritiku najdeme mnoho věcí. Rozumím mu, že už na sjezd nejel z osobních důvodů. Mám osobně z diskuse pocit, jako kdyby evangelická mládež byla či spíše měla být někde jinde, snad i něco víc než ostatní populace. A hlavně mám dojem, že nějak všichni víme, kdo jak věří, jak by věřit měl a jaký by měl být. Můj názor, tak jak znám evangelické mládežníky, je ten, že chodí do kostela, hlásí se k víře a to ostatní je jejich věcí, do které mohu sáhnout až ve chvíli, kdy mě o to někdo žádá. Osobně jsem byl na 13 sjezdech mládeže. Na svých studiích jsem se 8 let zabýval extremismem mezi českou mládeží (pravda, především pravicovou, ale o levicové také něco vím) a dovolím si tedy tvrdit, že za těch třináct sjezdů jsem na této akci zahlédl maximálně deset lidí, kteří by snad mohli patřit k punkovému stylu. Říkám to ne proto, abych se hádal o počty pankáčů ale z duše nesnáším laciné bonmoty. Ale i tak, čím Vám milý "oduvane" vadili? Napište, že byli vožralí nebo zfetovaný, napište, že smrděli ale pročpak by přítomnost pankáčů na sjezdu mládeže někomu vadila? Mě tedy určitě ne. Osobně mám mezi nimi několik kamarádů a nevím o nijaké jejich zásadní závadnosti. O "vožralejch", tam musím říct, ano stává se to. Abych ujistil všechny, organizátoři toto řeší od počátku, co se sjezdy organizují. Zatím nikdo nepřišel na účinný recept, jak toto řešit. Pokud jej mají kritici, oddělení mládeže na něj čeká jak na smilování… Osobně si dovolím poznámku na závěr: Pokud je možné věci změnit (jako, že je) a zároveň něco kritizuju, tak není nic jednoduššího, než to udělat (či se to pokusit)… Zdravím Martin Balcar