Vážený pane - nebo paní - připadá mi, že chcete podpořit studenty a učitele olomoucké konzervatoře. Pokud tomu tak je, chtěl bych Vám vyjádřit podporu, ač se nemohu dostavit na Vaši demonstraci, kterou bych si ale samozřejmě rád poslechl. O Vaší škole jsem před touto kauzou nic neslyšel, ale s jednáním synodní rady jsem se setkal a vůbec se nedivím, že svobodomyslní umělci (protože umělec musí být do určité míry svobodomyslný) mají s takovým způsobem jednání problém.

Možná je pro pana Kirschnera demonstrace nátlakovou akcí a psal i o aroganci moci; ale moc má v tuto chvíli v rukou synod a ještě spíše synodní rada. Jedině ona tedy může uplatnit nějakou její aroganci. Nelíbí se mu, že nevystupujete pod svým jménem; ale ČCE je dost malá na to, aby se za jakékoli vystoupení mohl někdo dost nehezky odplatit. Vždyť synodní rada musí schválit zaměstnanecký poměr každého faráře, a jestli je někdo např. studentem evangelické školy, musí si dávat pozor ještě větší. Nabídka štípání dříví taky pro muzikanta nemusí být vždy nejvhodnější - stupnice se potom asi nehrají nejlíp…

Je mi jasné, že se orgány církve brání, jestliže chce církevní škola přejít pod někoho jiného. Proč si kraj nekoupí vlastní budovu, nástroje, nesjedná učitele a nečeká na výsledky přijímacího řízení? Ale já taky nevím, jestli si ČCE koupila budovu, nástroje a pak začala školu. Také si nemyslím, že by církevní vedení (školy) muselo být automaticky lepší než necírkevní.

Když si synodní rada stěžuje na atmosféru ve škole, jistě by vedení školy mělo vysvětlovat, co se děje. Zároveň bych ale chtěl, aby synodní rada coby vedení církve vysvětlovala, co se děje v Olomouci, kde působí synodní senior.

Samozřejmě je mi líto, když se navenek provalují a medializují spory v církvi. Ale ty spory tu jsou a neměly by se zametat pod koberec. Nakonec i tento případ umožňuje církvi, aby ukázala, nakolik jí záleží na majetku a moci a nakolik jí jde o dobrou věc.

Můj názor nemusí být správný, možná jsou na škole velké vnitřní problémy a změnu vedení nutně potřebuje, nicméně správné a upřímné jednání se po čase pozná. Vždycky zasíváme setbu pro budoucnost. A "ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí." (Př 13, 2)