OMLUVA A DRUHÝ POKUS O ODPOVĚĎ LOCICE

omlouvám se tímto Locice za svůj osobní "zubní" výpad na konci svého minulého příspěvku. Strhla mne její zevšeobecňující poznámka o (všech) farářích, kteří by si měli vyzkoušet pořádnou (tedy nefarářskou) PRÁCI.

Zde je tedy můj (druhý) pokus o odpověď Locice (a vlastně i Anně a Filipovi), tentokrát co nejvěcnější: Za 22 let svého života v církvi (laického, jáhenského i farářského) jsem alespoň trochu zblízka poznal přibližně 50 duchovních. Možná 40 z nich si umím snadno představit na místě "svého" faráře, kdybych se zničehonic stal laikem. Nikdo z nich samozřejmě není bezchybný, ale prostě jim jejich víru, zápal i pracovní nasazení věřím. Bez problémů by se uplatnili i v jiných oborech pracovního trhu.

Chápu, že Vaše zkušenost může být jiná. Ale vyvozovat z jednoho (dvou? tří?) farářů, které znáte a nepracují, jak by měli, že církvi by nejvíce prospělo, kdyby se konečně všichni faráři naučili PRACOVAT, je vůči nim velmi nesesterské a nebratrské. Jako farář přece také neházím současný stav církve především na laiky, že kdyby si každý z nich vyzkoušel POŘÁDNÝ DUCHOVNÍ ZÁPAS na farářské pozici, tak by bylo všechno jiné…

REFORMA CÍRKVE ZESHORA ČI ZESPODA?

Naše společná snaha o lepší církev má dvě roviny, které se musí navzájem doplňovat. První je osobní, "zezdola". Tady můžeme konat poměrně rychle a konkrétně, a zde si o tom psát: Budu se za obnovu ČCE pravidelně modlit, a vůbec se více modlit a čerpat z Bible stálou duchovní obnovu atp.

Ruku v ruce s tím by měla jít reforma "zhora" - něco se změní rozhodnutím synodu, konventu, po vizitaci (= "kontrole" zeshora)… Zde je potřeba navrhovat věci velmi uvážlivě a promyšleně. Musí to mít hlavu a patu pro venkovský i městský sbor, pro rozvíjející se i upadající, pro velký i malý… Podle mých zkušeností jsou konventy i synody otevřeny koncepčním a strategickým změnám, ale skoro nikdo je nepřináší!

Nemyslím si např., že by stavu církve prospělo, kdyby se zrušilo dvou nebo tříčlenné personální a mzdové oddělení v ústředí a všech 300 zaměstnanců církve by si příslušné věci vyřizovali sami. A takto bych mohl pokračovat o téměř všech dalších pozicích na ústředí, které je zde - podle mně neprávem - tolik kritizováno… A nakonec ještě jedna osobní věc (tentokráte snad k dobrému): Jsem zde i v našem seniorátu raději za Romana než za "váženého bratra seniora":-).