Humanismus staví člověka do středu světa. A to je špatně. Děláme to všichni novověcí lidé už tak nějak podvědomě od školy. Přesvědčivě o tom napsal farář a novinář Břetislav Hladký blahé paměti ve svém článku "Nový humanismus?" (Kostnické jiskry, r. 1946, č. 15). Píše tam mimo jiné zajímavě , že humanismus, když narazí, tak pak vede jen k nihilismu, že i "Masarykův demokratický humanismus je už vyžilý, Čapkův objev malého prostého člověka na metafysiku nestačí, atd…." Cenu člověk má, aby nebyl zoufalý, ale víra v lidství je podmíněna vírou v Boha. NAPSAl to v předvečer noci komunismu, který mimochodem i Patočka označil jen za jinou odrůdu humanismu. naštěstí se humanismus zdá být za zenitem. To mě začíná naplňovat optimismem. Humanistická Evropa končí, už ani víc humanističtější nemůže být. Hladký korunuje proroctvím: "Klíče budoucnosti jsou v rukou církve. Nedá-li si lidstvo jimi k návratu otevřít, raději nedomyslit…" To je přesně moje řeč.