Aktuálně v ČCE

Co hýbe s ČCE...

Odpověď na příspěvek: Re: Rozhodnutí a výběr z tradic

Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 13. 09. 2008 20:33
Předmět: Re: Rozhodnutí a výběr z tradic

Teď jsi samozřejmě narazil na téma, které přesahuje možnosti stručné chatové reakce (na tu se mi omezit ostatně nedaří stále). Hlavně ale šermuješ trochu zdivočelými pojmy, proto je třeba to učesat. Držím se tady pojmů J. Štefana, který rozlišuje mezi biblismem a biblicismem. To druhé je povrchní extrém, kterého je třeba se vyvarovat. To druhé naopak stále řešíme a objevujeme. Domnívám se, že to je právě klíčová otázka celé theologie (křesťanské samozřejmě), jak to s tou autoritou Bible je a jak Bibli jako autoritu používat. Právě na této cestě došlo k mnohým chybným krokům, blouděním, návratům do nějaké dílčího výchozího bodu a pokusům různými směry. A tento proces pokračuje.
Teď mám zrovna okno, kde to J. Heller napsal? Podívat se nemohu, neboť mám ještě hodně knih v krabicích a pro strozákonní bych musel do sklepa, tam je teď kosa. Ale jeho pohled je inspirativní: v Bibli máme zachycenou určitou etapu procesu, kterou musíme pochopit pro to, abychom porozuměli té fázi, v níž se nacházíme i cíli, který máme sledovat. Ale starověcí Židé ani poddaní Říše římské prostě nejsme. Nejsme ani v situaci blízkého očekávání Kristova příchodu (po dvou tis. letech by to bylo opravdu pro psychiatra. Pavel sice Krista čekal ještě za svého života, Matouš a Lukáš to ale už překonali. A tak můžeme pokračovat až do své doby).
Jinakost doby není jen v technice a technologiích. Podstatně se změnila i společenská a existenciální paradigmata. Změna společnosti po Třicetileté válce, neschopnost přijmout průmyslovou, městskou společnost a řešit jí nadhozené otázky a problémy, které vybublaly až ke komunismu, to vše mělo původ ve lpění na strých paradigmatech, ve kterých chyběly přihrádky na tyto nové zkušenosti. Je-li víra ze zvěstování, pak je závislá na informacích. Změna způsobu vnímání informací, jejich kvanta a distribuce či dostupnost …. To by opravdu bylo na dlouhé povídání, jak se doba změnila. Ostatně už sama reformace představuje bublinu scholastiky v prostředí, které jí ve své většině začalo opouštět. Sama ji opustila, nebo zkostnatěla v tupou orthodoxii.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód