Na celé té diskusi o manželství LGBT a zrovnoprávnění LGBT v církvi je nejzábavnější, že obě strany sporu dobře vědí, jak celá ta věc nakonec dopadne. Nevíme, jestli to všechno bude za dva roky nebo za pět let nebo za deset let nebo za padesát. Všichni dobře vědí, že LGBT budou nakonec všestranně zrovnoprávnění a emancipovaní, i kdyby peklo zamrzlo. A jediné, co se proti tomu dá udělat, je psát homofobní plky na Evangnet, zkoušet na nikoho už nezajímajícím Evangnetu proškrtávat, cenzurovat (viz opakované adminské vymazávání rozborů homofobních motivů v Pavlově Epištole Římanům 1,18-31), zkoušet tu stylizovat anonymní pobouřenou církevní veřejnost. Myslet, že nějaké podobné postupy zvrátí nezvratné společenské procesy a vědecký diskurs o homosexualitě jakožto morálně indiferentní determinaci - to se snad už i pětileté dítě naučilo, že se slonem se nedá zápasit brčkem.