Aleši, dal jste mi obšírný domácí úkol :) Omlouvám se, ale nebudu mít čas nějak koherentně projít celé Písmo a reflektovat instituci rodiny během doby předpotopní, praotců, soudců, králů a proroků až k novozákonnímu pojetí. Proto to bude jen pár "výstřelů" - asi bych u Vás neprošel. Stvoření- Gen. 1,27-28- stvoření člověka a jeho úkol se rozmnožovat.Zajímavé, že zde není nic o párech, nebo věrnosti. Úkol jsou dva: - plodit se a panovat. Pak Pán Vytváří osobu blízkou- miláčka Adama a zahradu pro něj. Úkol množit se nemá, ani nemůže, protože nemá dosud ženu. Takže jeho úděl je být s Bohem. Je mu ale smutno, tak mu Bůh dá úkol- přivede všechno stvoření, aby viděl, jestli si v něm najde něco oblíbeného pro život. To se ale nestane, člověku je smutno. Tak mu stvoří ženu. Teď už jen jednu pro jednoho. Člověk nadšeně zvolává "to je ze mě!" můžeme parafrázovat "to je ono!" Verš 24 je pak rozkazem pro vznik intimního vztahu (zřejmě nějak přidaný jako vysvětlení??) Dále je zajímavé, že Bůh se rozhodl k radikálnímu řešení poodstavci o křížení andělů se ženami a Boží povzdech. Gen. 6, 1-5. To bylo také první výrazné zkrácení lidského věku. Zajímavé také je, že z původních lidí nezbyl po potopě nikdo, přestože měli po skonání možnost přijmout později v Šeolu Kristovo evangelium. Takže linie lidstva pokračuje pouze z Adama přes noeho a jeho syny. Pokračovat budu jindy, omlouvám se.