Vážený bratře, to místo v Lv 18, 22, ani jeho pokračování v Lv 20, 13, v originále zas tak jasné jako v tradičním pochopení nejsou. Je tam přinejmenším podivně šroubovaná formulace. Ale to není podstatné - kdo někdy Bibli skutečně přečetl, ten má s jejím bezprostředním uplatňováním jakého koliv místa veliký problém. To věděli už staří vykladači, znovu vyšlo mnoho zajímavých populárních prací na dané téma: T. Römer, Skrytý Bůh (ISBN 80-86498-16-6); J. Barton, Etika a Starý zákon (ISBN 80-86498-15-8). Z katolického prostředí vyšly knihy H. Rottera, velmi svěžího, ikdyž "ortodoxního" autora, kde značně poctivě rozebírá otázky autorit víry obecně: Sexualita a křesťanská morálka (ISBN 80-7021-669-7), zejména pak úvodní kapitoly knihy Důstojnost lidského života (ISBN 80-7021-302-7). Myslím, že řešení bude právě v otázce autorit, a ne v souboji veršíků. Motivuje nás zkušenost s Kristem k solidaritě s marginalizovanými a odmítanými, nebo k přísnému dodržování Písma, padni komu padni? Mám-li výhradu proti diskutovanému dokumentu tak jen tu, že nepřiznává, že jsme si s tímto problémem jako křesťané neporadili. Předstírá, že ho vyřešený máme. Jeho obsah se mi líbí, dojem, jakým může zapůsobit na veřejnost, mi přijde vůči této nepoctivý. Přiznejme, že jsme na některé problémy ještě nenalezli řešení!