Ve světle současných statistik bych chtěl zveřejnit takovou myšlenku- je známo, že sekulární společnost vykazuje spíš populační úbytek. Přírůstek vykazuje společnost "náboženská". Samozřejmě vedou muslimské ženy, ale v těsném závěsu za nimi jsou ženy naše, naše požehnané křesťanské sestry a jejich lůna. Jako velmi důležité vidím v našich "rozvinutých" zemích výchovu mladých k tomu, aby vůbec děti měli a k tomu pochopit, že mít děti je požehnání a radost (máme s manželkou tři děti a je to opravdu Boží milost a legrace, byť jsou věkem dost odlišní). Mysleme na to, že mít děti už v mládí (kolem dvaceti) není žádná ztráta ani velké omezení- díky tomu můžeme nyní všichni objevovat to, co jsme ještě opravdu předtím neviděli a nezažili, nejen vzpomínat "jak to bylo krásné, když děti nebyly"! Děti jsou úžasně bezprostřední , koukají jestli opravdu "žijeme Krista" a opravdu věřit upřímně chtějí, pokud doma nevidí rozpory v tom co se hlásá a žije. Byl bych rád, kdybychom děti vychovávali k odpovědnosti k naší víře i národu a i když možná sami haprujeme tak předali s novou naléhavostí naprostou nezbytnost a naléhavost početné potomstvo mít a život s nimi si užít! I v apokalyptickém úhlu pohledu je přece lepší když člověk existuje a je spasen, než když není vůbec. Už náš čtyřletý syn nám výslovně DĚKUJE ŽE JSME HO MĚLI!! já to vůbec nechápu, jak může malé díte takhle přemýšlet a proto Vás prosím, mějte děti pokud to alespoň trochu jde. Manželce bylo 40 když ho porodila, takže věk není překážkou a nějaké kecy o financích už vůbec ne. Naše mámy a babičky měly desetinu toho co my a přesto nás měly! Nebo byste raději neexistovali? Máme velký dluh, pokud ne přímo rodit, pak alespoň předat tu naléhavost Boží vůle z Genesis 1 konkrétně pro nás, Čechy!!