Dle mého názoru by měl farář, než vstoupí do služby církve, si zkusit žít v běžném životě, a to jako obyčejný člověk a naučit se žít jako většina lidí s tím, že se musí uživit, zajistit si bydlení, postarat se o rodinu. Měl by poznat starosti a radosti běžného člověka a pak teprve, a to nejdříve po deseti letech takového fungování, vstoupit do farářské služby. Otevře to člověku hodně oči. Církev je skleník, který umožňuje malicherné prosazování nuancí víry a nimrání se ve slovíčkách.