Jak se má církev zajímat o okrajové členy? Jak by to asi dopadlo, kdyby po  20 letech zavolal takovému člověku farář, že ho chce navštívit? Jako  začínající farář jsem takovou zkušenost udělal, v naprosté většině případů  špatnou. - Církev tu základně je, nabízí se, všichni jsou zváni a mohou  přijít. Od svých členů církev očekává, podle církevního zřízení, že - mimo  jiné - "budou přispívat na finanční potřeby církve". Takže je  členství v církvi jakýmsi kontraktem. Můžu od něho odstoupit, ale nemůžu se  divit, že mě k něčemu zavazuje.