otázka "ako vnímať homosexualitu vrodenú" má pro mě dva důležité teologické aspekty. Nejprve ETICKÝ: co nás vede k potřebě říkat "toto je hřích" anebo "toto není hřích"? Potřeba sudičství jako povyšování se nad druhého, nebo teologický liberalismus, který ohýbá Bibli kvůli tomu, aby nebyl druhý dotčen, mi oba připadají nevěrohodné. - Až se vyrovnáme s tímto, připadá v úvahu aspekt STAROZÁKONNÉ-TEOLOGICKŹ. Ještě jednou tady zacituji, co mě prozatím přivádí k názoru, že i vzorená h. je hřích: "V překladech je nutno rozlišovat hebrejské slovo ACHAT, tj. člověk, který se dopustil hříchu aktivním způsobem, a AŠAM, což znamená být pasivně vinen, tj. pasivní hříšnost. AŠAM je hříšnost bez osobní viny, je to záležitost příslušnosti k nedokonalému stavu."