Jo, opravdu jste mě trošku vytočil, přiznávám. Připadal jste mi totiž, že se vidíte povýšený nad tragikomičnost člověčiny, našeho lidského dohadování, že si myslíte, že Vás k tomu oprávňuje Váš vědecký odstup a nadhled. Snad to tak nemáte, díky za další vysvětlení - to byste totiž pro tu pýchu byl směšný rovněž. - A že se dva teologové zpravidla nedovedou domluvit? Tak to se nenechte internetovými diskusemi mást. Ano, často připomínají smetiště či dokonce žumpu. Je to povětšinou falešná realita. Podle mé opakované zkušenosti však každí dva věřící lidé, když spolu mluví, když si naslouchají, když se spolu třeba pomodlí, mohou brzy najít hlubší vzájemné porozumění a shodu, než by se dalo usuzovat podle jejich názorů nebo slov, která používají. (S vděčností myslím na jednu sestru z charismatického společenství, nevídáme se spolu často, třeba jen jednou do roka, ale máme se rádi, a už víme, že když spolu mluvíme, potřebujeme úvodních třeba 20 minut, abych si zvykli na odlišný způsob, jakým ten druhý vyjadřuje své zkušenosti, abychom si následně mohli porozumět v tom podstatém.)