Augustin v církvi hnusné věci nejenom zakoušel, ale zejména aktivně dělal – srov. jeho nechutné útoky na Pelagia i na další. Jeho sentimentální adorace Církve (jak jsem se s nimi setkal dříve, nečetl jsem Augustina pořádně patnáct let) připomíná elán starého komouše, který různé rány rozdal i schytal, aniž tím idea Strany a jeho oddanost Straně utrpěla.