samozřejmě že znám evangelíky, kteří nechtějí nic "po katolicku", ostatně jsem sám vyrůstal v
ČCE, která slavila Večeři Páně několikrát do roka. Jsem rád, že jsem došel lepšího poznání. Církevní otec Tertulián napsal, že náš Pán o sobě řekl, že je Pravda, nikoli, že je Zvyk. Pominu-li otázku, proč "po katolicku" = špatně, zůstává otázka, co je to "po evangelicku". Rozlédněme se po sousedních evangelických církvích, podívejme se,
co reformátoři. Jak Večeře Páně, tak křest stály v centru jejich zápasu. Představa, že někdo nepotřebuje křest, mě děsí: není neevangelická, je prostě nekřesťanská. A existuje také cosi jako fetišizace Slova nebo jak to mám nazvat. Křesťanství má také výrazné komponenty tělesnosti, bludaři vždy byli jak na straně zhmotňování, tak na straně zduchovňování.
