Myslím si, že je v naší církvi i jakýsi sebevražedný pud. A že je v ní už dost dlouho. Tuhle jsem si pročítal zápisy ze staršovstva našeho novoměstského sboru z 50. let, kdy zde bylo evidovaných asi 2000 členů. A tu jsem narazil v zápisech na jedno neuvěřitelné jednání. Tehdejší farář učil asi něco kolem 300 dětí na tehdejších školách našeho Frýdlantského výběžku v rácmi hodin náboženství na školách. Odhaduju tak 5 škol, možná trochu víc. Za týden to dělalo přesně 21 vyučovacích hodin. No, a onen farář velmi blahé paměti přišel jednu sobotu na staršovstvo a povídá: "Zdražili naftu. Už to neutáhnu to objíždění." byl to tehdy veliký cenový skok. A starší se radili a pak usoudili, že jediným řešením bude to, že br. farář už nebude učit tolik hodin, ale jenom 12." Předpokládám , že tak přestal učit 300 dětí, ale učil pak jen třeba 150. A to se nedá svalit na komunisty. Změnila se od té doby v něčem tato podivná sebevražedná tendence v našich řadách?