Diskuse, která se kolem mé prosby o podporu ve veřejném hlasování o Nejlépe opravenou památku JMK na Evangnetu rozpoutala, mě zaskočila a mrzí mě slova pana Šandy i útočný tón jeho poznámek, zvláště nařčení z podvodu, manipulace hlasováním nevybíravým způsobem a tvrzení, že všemožně a odevšad taháme peníze. Výpad mi připadá v mnoha ohledech nepřiměřený a jakkoli znovu přemýšlím o svém postupu v této věci, necítím se vinna. Soutěž a její pravidla jsem nestanovila a po půl roce náročných oprav jsem ji nedokázala ignorovat a možnosti získat touto cestou finanční prostředky (na další opravy kostela) jsem chtěla využít. Původně jsem prosbu poslala pouze několika svým přátelům, ale bylo mi nabídnuto, zda o Soutěži nechci informovat na Evangentu – s tím, že tak bude evangelická veřejnost na soutěž upozorněna a kdo bude mít zájem, bude se moci do hlasování – zapojit. Z mé strany se jednalo o prosbu, ne o příkaz, apel či manipulaci. Každý,kdo ji četl, se mohl/může svobodně rozhodnout, zda se do hlasování zapojí a komu dá hlas. Je jasné, že laik bude hlasovat buď podle vkusu, nebo podle sympatií. Počítala jsem s tím, že kdokoli z oslovených může také samozřejmě dát hlas některé z dalších nominovaných památek. Prosba není závazek. Chápu samozřejmě námitky pana Šandy, co se objektivity soutěže týče. I podle mého názoru nemůže veřejné hlasování posoudit, která památka je opravena nejlépe. Jednak proto, že se srovnává nesrovnatelné (vybrané památky jsou příliš různorodé), jednak proto, že nejsou stanovena jasná kritéria co ono „nejlépe“ podmiňuje (zda rozsah opravy, věrnost původní podobě, záchrana objektu, inovace objektu apod.). Já osobně vnímám soutěž jako motivaci vlastníků památek a obcí, aby o ně pečovali a jako motivaci veřejnosti, aby o památky jevila větší zájem a jejich opravy podporovala. Informovala jsem o soutěži proto, abych zvýšila naši možnost sehnat finanční prostředky na opravu varhan, kterou bychom chtěli v budoucnosti realizovat. Já osobně, ani sbor ČCE v Olešnici z toho nic nemáme, naopak – péče o kulturní památku je naší povinností a je pro nás velkým břemenem. Proto mi přijdou slova „pokud by ČCE dělala to, co skutečné má, možná by musela méně provádět to, co jí nikdo neuložil, totiž všemožně a odevšad tahat peníze a to postuy mnohdy velice nevybíravými, jakým je například tento!“ podlá. Nehledě k tomu, že prostředky na tak rozsáhlou opravu jsme z větší části (jak vyplývá i z úvodního článku) pořídili právě z vlastních, tedy církevních zdrojů. Děkuji všem, kdo olešnickému kostelu hlas dali - vnímám to jako ocenění zdařilé akce, jako projev podpory a také jako závazek, motivaci – připravit a dovést do konce opravu varhan v budoucnosti. Děkuji také všem, kdo se výpady pana Šandy snažili svým příspěvkem v diskusi mírnit, zvláště za věcné připomínky pana Tomáška.