Milý bratře faráři,

po přečtení Tvého článku bych se Tě rád zeptal proč nám tedy ještě káží faráři a ne (v době techniky a vědy) nejací roboti. Proč někde na ústředí nesedí jeden farář, nenapíše své kázání, které by poslal do všech sborů, a my jakož to ovečky, bychom se v neděli usadili do lavic a z reproduktoru na kazatelně by se k nám linul příjemný hlas oznamující : "Dnešní základ kázání je vzat z evagelia podle Matouše…" Nebylo by to ideální? Ušetřili by se přece peníze, které by se mohli určit na práci se staršími.

Myslím, že robotizace farářů nenastala právě z toho důvodu, že JE potřeba CHODIT NA NĚKOHO. Je potřeba slyšet rozdílná kázání a vidět živé, opravdové lidi-faráře, kteří svým životem, skutky a jednáním potvrzují víru. Nebýt v našem sboru kdysi jistého faráře, nevím zda by moje matka začla chodit do kostela, zda bych se já stal věřícím. Možná ano, možná ne… Faráři jsou lidé a jejich svěcení jim je k ničemu, když jejich osoba je zatvrzelá, jako jednoho katolického bratra faráře, ke kterému jsme chtěli jít na půlnoční mši a kamarád katolík se ho ptal odkolika je, načež se mu dostala odpověď, aby na ní nechodil, protože už nechodí do kostela. Takový to farář být v mém sboru, tak v něj mám nedůvěru a NECHODÍM NA NĚJ. Příchod nového faráře na sbor, který vykládá Písmo jiným způsobem, věci dělá jinak a některé, jako předchozí farář nedělá vůbec, je snad větším přínosem, než ten, který otevře Bibli na tom samém místě a jede dál bez větších otřesů.Proto přece předchozí farář odešel. Z důvodu oboustranného vyčerpání, jak jeho samotného, tak sboru. Který měl pana faráře po těch letech tak trochu prokouknutého, věděl jaký má mustr na kázání, To co píšeš mi přijde jako schovat se do ulity, "pohoda jazz, hlavně žádný pobuřování, natož šokování svou originalitou, jsem přece nevýrazný jak každý jiný…" To je asi ta nejlepší cesta ke zkostnatění sboru. Loni k nám přišel nový farář, je pár lidí, kteří stýskají po "starém", ale kdyby současný farář dělal všechno jako předchozí, sboru by to nic moc nedalo. Mám to spojeno s krásným heslem, které je v církvi často hlásáno, že nemáme víru v nás nechat zůstat ne jednom bodě, aspoň v řečech za to krásně bojujeme. Máme se ptát, zkoumat, hledat… Uniformování farářů jen podpoří toto zamrznutí víry. Rád CHODÍM NA NĚKOHO, poskytuje mi to pestrost a šírší záběr informací a možnost hlubší víry. Za sebe a pár známých můžu říct, že stále věříme v Krista, ne ve faráře, s tím můžeme jít na pivo, ale netrpěl za nás.

Vojta Máca