Jistěže určité slovo nabývá různý význam v různých souvislostech. Ale jeho podstatný obsah v nich zůstává stejný. To jako byste řekl, že "bílá" na šatu nevěsty je něco jiného než "bílá" na vlajce těch, kdo kapitulují. Je - a není.

Vzniklo tady jednoduché tvrzení, že "udávat se nemá". A proč nemá? Vždyť spravedlnost má být nastolena všude. Co je špatné na udávání? Snad toto: nějaká moc chce získat kontrolu nad svými podddanými. Pokud možno kontrolu totální (císařpán u Švejka nad tím, co se vykládá v ck hospodách, komunistický režim nad disidenty atd.) Poddaní si ovšem chtějí vždy žít své životy co nejvíce svobodně a po svém. Práskač je ten, kdo kvůli svému prospěchu donáší věci ze soukromí poddaných do mocenské mašinérie. Špatné je to, když poddanost poddaných ještě zostřuje. Nevěřím, že by se do této jakobydefinice vlezlo to, co tady naznačujete o nějakých zprávách do Bruselu.