Ve Zjevení Janově o výsměch zlým mocnostem tehdejšího času, taky o určitou kolektivní nebo komunitní "autoterapii". To i všude kolem nás dnes pobíhá spousta současníků, kteří jsou už léta fialoví vztekem a hrůzou, že jim vládne Babiš nebo Zeman nebo budou vládnout Piráti nebo EU. Taky jsou zralí na terapii svého druhu. A to na rozdíl od časů pronásledování křesťanů v římském císařství dnes vůbec o nic nejde. Nikdo nikoho neposílá do vyhnanství, nepředhazuje lvům, nemučí ani nevyšetřuje, nikdo po nikom nechce, ať se klaní něčemu, čemu on sám nechce. Pouhé hemžení jakýchsi rétorik a symbolů, pouhé čeření nejpovrchnější vody. Na přelomu prvního a druhého století ale mezi křesťany panovala oprávněná úzkost z pronásledování a z likvidace. Proto terapie Zjevením Janovým: ironizace římské říše, jejích symbolů, vládců i poměrů, konstrukce alternativ, utopií, zvěstování moci, proti které je celá zpupná a pohanská římská říše táááááákhle malinká.