Doplnění Agendy o nové formuláře

Na základě usnesení 3. zasedání 30. synodu ČCE byl PO liturgický pověřen prací na nové Agendě. Současný PO liturgický byl jmenován synodní radou 4.10.2005 ve složení: Ladislav Beneš, Daniel Heller, Ladislav Moravetz, Pavel Prejda, Radmila Včelná, Jaroslav Vítek a jako konzultant byl pozván František Kunetka. Od počátku bylo jasné, že se jedná o dlouhodobější úkol, který bude mít několik aspektů. Jednak shromáždit poznatky a zkušenosti s užíváním stávající Agendy, která církvi slouží již přes 20 let (od r. 1983, resp. 1988), jednak nabízet další bohoslužebné texty. Přes mnohá pozitiva (například pluralita a variabilita bohoslužebných formulářů, návrat ke standardu spojení bohoslužby slova a svátostí, respekt k principu Písma, propojení bohoslužby se všedním životem rozpracováním přímluvných modliteb a tzv. poslání) se jako nejvíce problematický jeví jazyk současné Agendy. Dále bývá vyslovována poptávka po dalších bohoslužebných formulářích (například bohoslužby s dětmi, uzavření sňatku s požehnáním, bohoslužby ve speciálních zařízeních – nemocnicích, domovech důchodců, bohoslužby při zvláštních příležitostech – školního roku, jubileí atp.) či dalších dílčích textech (především úvodní a přímluvné modlitby, slova požehnání atd.). Významným úkolem bude posílení intence původní Agendy, aby na bohoslužebné oslavě participovalo skutečně celé shromáždění lidu a ne pouze kazatel/ka. Důležitým prvkem je zřetel ekumenický.

Za potřebnou považuje PO liturgický spolupráci s odborem pro církevní hudbu, kterou prostředkuje osobně celocírkevní kantor. Tato spolupráce je nezbytná nejen s ohledem na přípravu nového zpěvníku, ale také s ohledem na posílení hudební stránky bohoslužeb. PO liturgický proto hodlá spolupracovat na přípravě bohoslužebných formulářů, které by mohly být pomůckou či vodítkem pro sbory, kde se kromě jednohlasého zpěvu písní, zpívaných celým shromážděním, používají i jiné formy liturgického zpěvu a instrumentální hudby. Nové formuláře by obsahovaly nejen tabelární uspořádání jednotlivých částí bohoslužeb, ale také podrobnější komentáře, týkající se obsahu, formy, výstavby, funkce a možností provedení zpěvů a hudby. Jde především o bohoslužby, při kterých se pěvecké sbory nebo jiné hudební kroužky či skupiny chtějí aktivně podílet. Integrace různých hudebních těles do bohoslužeb je jistě možná a vítaná, neboť jde o důležité projevy naší víry, které se mají konat zvučně, radostně, ale také „řádně“, aby celkový pořad působil nosně, organicky a „spořádaně“ (1K 14,40).

Z těchto důvodů koná PO liturgický svou práci v několika směrech: jednak považuje za důležité studovat domácí tradici a současnou situaci, ale také se seznámit s koncepcí a tvorbou podobných bohoslužebných knih v zahraničí (Německo, Slovensko). Zároveň byli požádáni všichni kazatelé a kazatelky ČCE (dopisem č.j. 2964/2005 ze 7.12.2005), aby laskavě poskytli bohoslužebné pořádky, které se v jednotlivých sborech užívají – ať jako varianty pořádků agendárních, či překlady z jiných tradicí, případně pořádky vlastní tvorby. Takto získaný materiál poslouží jednak ke studiu současného bohoslužebného života církve, jednak mohou být některé formuláře poskytnuty k užívání v jiných sborech (například prostřednictvím www-stránek). Nabídka dalších alternativních bohoslužebných formulářů a textů, ale také případně dalších komentářů a pomůcek by měla tvořit střednědobou náplň práce PO liturgického. Tvorba nové komplexní bohoslužebné příručky je pak cílem dlouhodobým.

(PO liturgický)