Zpráva o činnosti Diakonie ČCE v roce 2005

V roce 2005 pracovala Diakonie ČCE ve 32 střediscích a osmi speciálních školách. V průběhu roku se Diakonie ČCE rozšířila o další nově vzniklé středisko ve Vlašimi, které převzalo činnost občanského sdružení Exodus.

Oproti roku 2004 vzrostl v roce 2005 počet uživatelů služeb domovů odpočinku ve stáří a domovů pro zdravotně postižené ve stálé i přechodné péči o 33 obyvatel, tj. na celkový počet 763. Nárůst byl zaznamenán především díky dokončení investiční akce střediska v Rýmařově. Po rekonstrukci objektu bývalé katolické fary v Dolní Moravici středisko získalo novou lůžkovou kapacitu pro 31 seniorů. Část kapacity je vyčleněna lidem trpícím Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Investiční akci v celkové hodnotě 17 mil. Kč financovalo MPSV částkou 12 mil. Kč. V ostatních střediscích se stálou péčí se počet uživatelů služeb pohyboval na stejných počtech jako v roce 2004. V Krabčicích došlo z ekonomických důvodů ke snížení kapacity o 5 lůžek.

Hospic ve Valašském Meziříčí zaznamenal stoprocentní nárůst počtu klientů, protože v roce 2005 byla již využívána jeho kapacita plně, dokonce musela být rozšířena lůžková kapacita využitím pokojů původně určených pro stážisty. Hospic posloužil v závěru života 79 klientům a jejich rodinným příslušníkům a 49 klientů zde našlo pomoc při přechodném pobytu ve formě tzv. odlehčovací služby.

Odlehčovací služby poskytla dalším 163 klientům střediska Sobotín, Merklín, Čáslav, Klobouky, Písek, Rýmařov, Michle, Brno. Některá střediska domácí péče poskytují respitní péči v domácnostech klientů.

12 středisek poskytujících domácí péči se staralo o 2 207 klientů. Na 325 vzrostl počet uživatelů služeb v denních centrech, které se starají o seniory a lidi se zdravotním a mentálním postižením.

Počet žáků v osmi speciálních školách vzrostl o 5 na 208. Počty v chráněných dílnách jsou přibližně stejné, celkově 108. Počet obyvatel chráněného bydlení se výrazně nezměnil a činí 44 klientů. Ranou péči poskytovala 4 střediska a počet dětí poklesl o 12 na 85.

Střediska působící v oblasti tzv. intervenčních služeb zaznamenala nárůst počtu uživatelů služeb, a to především v azylových domech, počet vzrostl o 35 na celkových 131 osob. Nárůst zaznamenala především střediska v Mostě a Litoměřicích. V domě na půl cesty (Javorník) došlo k poklesu ze 20 na 9 obyvatel. Hlavním důvodem je to, že nedocházelo k takové fluktuaci klientů jako v předchozím roce. Kapacita domova však byla plně využita.

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež zaznamenala významný nárůst počtu klientů z 373 na 682 a tím vzrostl také počet tzv. kontaktů z 13 619 na 15 559. Tuto službu poskytují střediska v Jaroměři, Rokycanech, Litoměřicích a na Vsetíně. Pomoc v nízkoprahovém centru pro dospělé v Ostravě využilo 635 osob bez domova. Pomoc v psychické nebo psycho-sociální krizi vyhledali klienti ve střediscích v Praze a Plzni celkem 9 810 krát, přičemž počet ve středisku SKP v Praze vzrostl téměř o 500 na 9 387.

Výrazně vzrostl také počet osob, které vyhledaly pomoc poraden, a to z 670 na 1 118. Téměř polovinu tohoto počtu tvoří klienti občanské poradny, která v průběhu roku vznikla ve středisku v Mostě, další část tvoří klienti středisek, kterým jsou poskytovány poradenské služby např. po mozkomíšních příhodách aj..

Akcí, které pořádá středisko pro zrakově postižené a služeb její zvukové knihovny využilo 265 osob se zrakovým postižením a také zde došlo k nárůstu o 10.

Rozšířil se také počet azylantů, kteří přijali různé formy pomoci prostřednictvím koordinační činnosti práce s uprchlíky. Nově byly organizovány v uprchlických táborech besedy k prevenci nemoci AIDS.

Průměrný počet zaměstnanců Diakonie ČCE vzrostl z 929 na 970. Počet stálých pracovníků zajišťujících služby na základě externích smluv klesl o 5 na 55 přepočtených úvazků. Klesl také počet (smluvních) dobrovolníků z 320 na 299. V tomto počtu jsou zahrnuti jen stálí dobrovolníci. Počet těch, kteří pomáhají Diakonii ČCE (při pořádání jednotlivých akcí nebo jindy poskytují svůj čas a práci) bezplatně zdaleka převyšuje uvedený počet. Mírně poklesl také počet osob, které pracují ve střediscích Diakonie ČCE v tzv. výkonu alternativního trestu a dosáhl počtu 15. Přepočtený počet pracovníků na ústředí DČCE stoupl díky realizaci nových projektů na 19, tedy o 2 pracovníky.

V průběhu roku 2005 došlo k několika personálním změnám na místech ředitelů středisek. Noví ředitelé byli vždy jmenováni po absolvování výběrového řízení na návrh představenstva střediska a byli potvrzeni představenstvem Diakonie ČCE. Ve středisku v Brně se stala ředitelkou Dagmar Vtípilová, ve středisku domácí péče ve Valašském Meziříčí byla potvrzena do funkce ředitelky Dobromila Krupová, do funkce ředitele střediska ve Vsetíně byl jmenován Ing. Dan Žárský a ředitelem domova odpočinku ve stáří v Krabčicích David Michal. V Uherském Hradišti byla jmenována prozatímní ředitelkou Miloslava Koželuhová.

Představenstvo Diakonie ČCE pracovalo ve složení: Zdeněk Bárta, Miroslav Erdinger, Miroslav Hamari, Petr Hejl, Petr Hudec, Jan Keller, Milan Lipner, Pavel Prosek, Pavel Vychopeň. V průběhu roku se stal členem jmenovaným za zaměstnance David Šourek, který nahradil M. Erdingera po jeho ukončení zaměstnaneckého poměru v Diakonii ČCE. Představenstvo se sešlo ke svým jednáním celkem 7x. V dubnu se v Plzni uskutečnilo shromáždění Diakonie ČCE, které bylo spojené se Dny Diakonie. Představenstvo se na svých schůzích zabývalo kromě běžné agendy různými případy krizových situací ve střediscích a jinými aktuálními problémy. Zápisy z jednání představenstva jsou k dispozici na ústředí a ve střediscích DČCE.

Ekonomická komise představenstva Diakonie ČCE se sešla 4x ke svým jednáním, při kterých analyzovala hospodaření středisek a ústředí a připravovala podklady pro rozhodnutí představenstva nebo ředitele DČCE. Členy ekonomické komise byli: Petr Hejl, Miloslav Běťák, Eva Grollová, Věra Kovaříková a Hana Řezáčová.

Další komise byly vytvořeny z podnětu ředitele DČCE, který k této práci vyzval zkušené ředitele středisek a pracovníky ústředí (v některých případech i externí odborníky) a spolu s nimi řeší konkrétní dlouhodobé úkoly v rámci rozvoje Diakonie ČCE. Komise pro strategické plánování hodnotila a navrhovala postup realizace Plánu rozvoje DČCE. Komise pro přípravu zefektivnění řízení ze zabývala přípravou návrhu na změnu ŘDP. Další komise se zabývá rozvojem systému řízení kvality. Práce rady ředitelů byla utlumena, protože se ukázalo, že práce v komisích má efektivnější výsledky. Do jednotlivých týmů jsou sdruženi pracovníci podle svého odborného zaměření na konkrétní téma.

Pavel Pistor, ředitel DČCE střediska v Libici nad Cidlinou, byl po přípravě přijat za diakona. Stal se v pořadí čtvrtým diakonem v rámci ČCE.

Realizace Plánu rozvoje

Vypracování Plánu rozvoje DČCE pro 2003 - 2005 a financování některých nových čiností, které z něho vyplývají, bylo podpořeno Nadací Via. Plán rozvoje se podařilo z větší části naplnit, a to především v jeho klíčové oblasti, tj. zavedení systému řízení kvality. V loňském roce jsme rozvinuli systém zavádění standardů kvality, mj. pomocí tzv. interních konzultací, při nichž střediska sama za pomoci odborníků vstoupila do metody sebehodnocení. Výsledky těchto konzultací nám umožní během roku 2006 zavést z větší části standardy kvality, což by v důsledku mělo přinést i větší finanční stabilitu těch středisek, která tímto procesem poctivě projdou. Ukazuje se však také, že mezi středisky jsou značné rozdíly. Zatímco některá jsou v tématu zavádění kvality značně v předstihu, jiná silně pokulhávají. Může to ohrozit jejich existenci poté, co vejde v platnost nový zákon o sociálních službách, který stanoví zavedení standardů kvality jako povinnost. Klíčovým v tomto smyslu bude rok 2007.

Terezín a projekty "Povodně 2002"

V závěru roku byly dokončeny rekonstrukce tří domů v Terezíně. Vznikla zde pobočka litoměřického střediska s dobrým prostorovým zázemím pro několik různých typů služeb: chráněné dílny pro lidi se zdravotním postižením, kteří se mohou uplatnit jak ve výtvarných dílnách, tak při obsluze hostů v čajovně a vývařovně, dále klubová činnost pro děti a mládež a v neposlední řadě sociální bydlení v osmi malometrážních bytech. Tyto byty jsou již plně obsazeny. Byla dodržena podmínka dárců, že byty slouží obětem povodní z roku 2002. Celkové náklady na zakoupení objektů a jejich rekonstrukci dosáhly částky 36 mil. Kč a byly hrazeny z darů Diakonisches Werk (Katastrophenhilfe), HEKS (Švýcarsko), který získal část prostředků od organizace Glueckskette, a na projekt přispěla Nadace Terezín.

Tento projekt dovršil celou sérii projektů, které Diakonie ČCE realizovala z pověření humanitární komise ČCE v souvislosti s povodněmi v roce 2002. Ve finančním vyjádření tyto projekty představují položku téměř 90 mil. Kč. Zpráva o této činnosti je zpracována samostatně a bude zveřejněna během měsíce května.

Projekt mediální kampaně Senior a já

V roce 2005 ústředí DČCE realizovalo projekt Senior a já, který měl přispět k lepšímu "zacházení" s tématy stáří v médiích i ve společnosti, a to zejména svou kritikou tzv. ageismu, tj. diskriminace z důvodu věku. Vznikla obsahová analýza medií, která popsala, jakým způsobem přispívají média k negativnímu obrazu stáří, byla uspořádána úspěšná fotografická výstava Pořád jsem to já a vznikly texty k publikaci Senior a já. V druhé polovině roku se podařilo zajistit pokračování tohoto projektu díky finanční podpoře společnosti Walmark a. s. a publikace mohla být vyrobena v nákladu 65 tis. výtisků.

Změny právního postavení škol při střediscích DČCE

Novela Zákona o církvích znovu způsobila problémy církvím v otázce přímého řízení svých zařízení. V našem případě se to promítlo do problému škol. Ministerstvo kultury je odmítlo zaevidovat jako církevní právnické osoby. Osm škol, které byly zřízeny při střediscích DČCE, se dostalo do právního vakua. Po řadě jednání musela DČCE přistoupit na změnu právní formy a zřídit tyto školy jako školské právnické osoby v souladu s novým školským zákonem. Tato právní forma bude znamenat jistá omezení vlivu zřizovatele ve srovnání se současným stavem, kdy řízení škol probíhalo v rámci ŘDP.

Tragická událost v Myslibořicích

V dubnu poznamenala pracovníky Diakonie i její klienty, především v Myslibořicích, tragická událost, při které byl klientem střediska zavražděn mladý pečovatel. Policejní vyšetřování i vnitřní kontrola DČCE potvrdily, že vedení střediska nepochybilo a byly dodrženy veškeré platné směrnice, např. vztahující se k bezpečnosti práce a jiné. Tato událost nás však znovu staví před otázky týkající se výběru klientů do našich zařízení. Diakonie se nechce vyhnout přijímání problematických klientů do své péče. Přesto s vyšší pozorností a také v souladu s celonárodními standardy kvality jsou přísněji definovány tzv. cílové skupiny pro jednotlivé typy služeb.

V roce 2005 pokračoval proces decentralizace veřejné správy, v jehož rámci dochází k přenesení řady kompetencí i povinností z centrálních orgánů státní správy do působnosti krajů. Tento proces se bezprostředně dotýká také činnosti DČCE. Konkrétně v roce 2005 byla poprvé vyplácena většina dotačních prostředků, určených na činnost nestátních neziskových organizací působících v sociální oblasti, přímo krajskými úřady.

Zatímco v roce předchozím to byla méně než jedna třetina z celkového objemu dotačních prostředků, v roce 2005 již více než dvě třetiny. MPSV přidělovalo dotace pouze na projekty z oblasti prevence drog, kriminality, romskou problematiku a projekty krizové intervence. Všechny klasické rezidenční projekty, jako např. seniorské či pro klienty s mentálním a kombinovaným postižením, a pod., byly již zcela postoupeny do pravomoci krajů, avšak prostředky, které na to kraje z centra obdržely, byly menší než ty, které na tyto účely vyplácelo MPSV v předchozím roce.

Navíc některé kraje ještě nebyly na plné převzetí odpovědnosti připraveny. Důsledkem byla řada mimořádně kriticky ohrožených středisek hlavně v krajích Zlín, Ústí n.L., Praha. Nejvíce ohrožená byla střediska Krabčice – dostaly o 3 mil. Kč méně, SKP Praha o 2 mil. Kč méně, hospic V. Meziříčí o 2 mil. Kč méně, středisko domácí péče ve Val. Meziříčí o 700 tis., a další. Jednání o záchranu těchto projektů probíhala až do konce roku. Navíc se ukazuje, že některé kraje nemají zájem podpořit některá naše menší střediska, která se tímto dostávají do kategorie ohrožených (Vrchlabí, Uherské Hradiště, Středisko pro zrakově postižené, aj.). Specifický problém nastává u střediska v Náchodě, v jehož péči jsou lidé s roztroušenou sklerózou. Kraj nevnímá služby našeho střediska jako priority ve svém komunitním plánu a středisko tak nemá šanci získat z těchto zdrojů finanční prostředky na svoji činnost. Při sérii jednání s představiteli Královehradeckého kraje, která pokračovala také v počátku roku 2006, středisku bylo nabídnuto, aby zaměřilo svoji činnost na jinou „cílovou skupinu“, a to osoby s mentálním postižením. Středisko bude nuceno postupně přijmout tuto cestu transformace, protože pro udržení stávajícího typu služeb se nedaří zajistit finanční prostředky z jiných zdrojů.

Diakonie ČCE hospodařila v roce 2005 s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 312, 8 mil. Kč. Náklady dosáhly výše 362, 4 mil. Kč. V záporném výsledku hospodaření ve výši 49, 6 mil. Kč představuje 42, 7 mil. převod majetku (budovy zámku) z majetku ústředí středisku Diakonie v Myslibořicích formou daru. V souladu s účetnickými zákony bude tato ztráta kompenzována snížením vlastního jmění ústředí po schválení hospodářského výsledku v následujícím účetním období, tj. v roce 2006. V souhrnu porovnáním celkových výnosů a nákladů je výsledek hospodaření Diakonie ČCE (bez převodu budovy zámku) záporný a činí -6, 98 mil. Kč. Při úvaze, že odpisy v DČCE dosahují výše 12,8 mil. Kč, lze konstatovat, že upravený hospodářský výsledek by byl + 5,9 mil. Kč.

Ve výnosech tvoří dotace krajů 30%, dotace MPSV klesla na 7%, dotace obcí a měst tvoří 7% a MŠMT 8,6%. Příjmy z hlavní činnosti, tj. příspěvky od klientů a zdravotních pojišťoven tvoří 25%. Vzrůstá podíl prostředků Evropské unie. V roce 2005 se podařilo střediskům a ústředí získat na projekty financované z EU 6,7 mil. Kč. Celocírkevní sbírka vynesla 487 tis. Kč a byla určena pro střediska Příbor, Uherské Hradiště, Rokycany a Vrchlabí.

V nákladech tvoří nejvýraznější položku, tj. 38% mzdy. Diakonie ČCE musela v průběhu roku přizpůsobit mzdový předpis aktualizovaným minimálním mzdovým tarifům na základě vládního nařízení. Došlo k navýšení minimálních mezd a k posunu u např. sociálních pracovníků. Paradoxně stát svojí dotační politikou nereaguje na toto zákonné navýšení a dotace v mnoha případech nestačí ani na pokrytí mzdy a zákonných odvodů.

Jak je uvedeno výše, pokud odečteme účetní ztrátu vzniklou převodem majetku v Mylibořicích a účtováním odpisů, byl by hospodářský výsledek roku 2005 za celou Diakonii ČCE + 5,9 mil. Kč, což je o 500 tis. více než v roce 2004. Hospodaření DČCE je však třeba sledovat podle skutečnosti v jednotlivých střediscích. Záporný hospodářský výsledek i bez započtení odpisů je závažný ve středisku v Krabčicích a v Hospici Citadela a v Náchodě. Ve všech případech k nim došlo výrazným „podfinancováním“ ze strany krajů, jak je popsáno v úvodu. Kromě těchto středisek je vážná situace ještě ve střediscích Stodůlky, Přelouč a Příbor, kdy dochází k opakované ztrátě. V případě Přelouče došlo k souběhu celé řady vážných problémů. Ekonomická komise představenstva spolu s vedením Diakonie ČCE se detailně zabývají situací těchto středisek a přijala opatření na eliminaci těchto ztrát. V ostatních případech jsou ztráty odůvodněné a jejich kompenzace má reálné řešení v rámci kompenzace s fondy nebo vlastním jměním.

Činnost ústředí (tj. včetně nákladů představenstva, komisí, shromáždění DČCE aj.) byla v roce 2005 financována z 56,5% z příspěvků středisek, ostatní prostředky byly získány z grantů na projekty, které ústředí realizuje. Příspěvek středisek je stanoven 3,5% z vybraných příjmů, které střediska získávají na svoji hlavní činnost. V celkových provozních nákladech činí příspěvky středisek pro ústředí zhruba 2%.

V průběhu roku 2005 prověřovalo hospodaření DČCE několik kontrolních orgánů, a to kontrolami Finančních úřadů a také Nejvyšším kontrolním úřadem. Podrobně bylo zkoumáno užití státních dotací v posledních letech. Ve všech případech kontroly neshledaly žádné vážné nedostatky a vyslovily spokojenost s vedením účetnictví a způsobem nakládání se svěřenými prostředky.