2.zasedání 31.synodu ČCE (13.-16.5.2004)
Tisk č.16 H



HOSPODAŘENÍ DIAKONIE ČCE

Plnění usnesení č. 13 z 1. mimořádného zasedání 31. synodu ČCE


A) Odpověď Diakonie ČCE na požadavek synodu k usnesení "Hospodaření Diakonie ČCE" č. 13 a): Synod ukládá představenstvu Diakonie ČCE, aby ve spolupráci s ústředím Diakonie ČCE vypracovalo koncepci vyrovnaného hospodaření Diakonie ČCE a jejích středisek a předložilo ji 2. zasedání 31. synodu ČCE.


I. Úvod

Vedení Diakonie ČCE spolu s ekonomickou komisí představenstva Diakonie ČCE již delší čas usilují o vytvoření kvalifikované ekonomické koncepce pro zajištění činnosti DČCE. Její přípravu však komplikuje stávající nevyjasněná koncepce financování sociálních služeb v našem státě, která vytváří základní nejistotu pro všechny poskytovatele sociálních a zdravotních služeb z řad nestátních neziskových organizací.

Vedení Diakonie proto přistoupilo k následujícímu řešení. Vypracovalo strategický plán pro činnost DČCE do roku 2006. Komplexní a ekonomicky reálná koncepce hospodaření DČCE je jedním z jeho cílů. Pokud se nepodaří vyjasnit otázky vnějšího ekonomicko-legislativního prostředí, budou vypracovány dílčí koncepce hospodaření pro jednotlivé typy služeb ve variantě optimální a krizové. V současné době postupuje Diakonie ČCE podle ekonomických zásad a vnitřních směrnic, které mají zajistit vyrovnané hospodaření (do té míry, pokud je to žádoucí), a ty jsou popsány v následujícím textu.


II. Analýza současné situace

1. Legislativní úprava financování NNO a praxe

Nestátní neziskové organizace (NNO), poskytující sociální služby, stále ještě nemají právně zajištěn nárok získat finanční dotace na svůj provoz z veřejných zdrojů. Od pádu minulého režimu nebyla totiž ještě přijata potřebná legislativa, která by komplexně řešila financování sociální oblasti. Pro NNO existuje pouze možnost získat státní dotace do max. výše 50% nákladů. Ve skutečnosti však tvoří státní dotace spolu s dotacemi krajů v průměru pouze 45% příjmů Diakonie ČCE. O tyto prostředky se všechny nestátní organizace musejí každoročně ucházet formou žádostí o podporu projektů (a to i na zajištění kontinuální péče), které se předkládají počátkem října Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Teprve koncem prvního čtvrtletí následujícího roku je známo rozhodnutí o přidělené výši dotace na daný rok. Pokud nesouhlasíme s přidělenou částkou, postupujeme do tzv. námitkového řízení, ve kterém předkládáme své požadavky nejprve písemně, poté obhajováním projektů před námitkovou komisí. Tento proces trvá až 6 měsíců. (V roce 2003 bylo v jednom případě ukončeno toto řízení až v listopadu a teprve 22. prosince MPSV uvolnilo prostředky získané vyjednáváním pro daný rok. I přesto musela být dodržena zásada vyúčtování dotačních prostředků do konce roku.)

Postupně má dojít k přenesení odpovědnosti za financování služeb na kraje. V roce 2004 a 2005 budou dotace v redukované míře ještě vypláceny z centrálních zdrojů a část již prostřednictvím krajů. Tato skutečnost vytváří další nejistotu. Určení finančních prostředků se stává předmětem politického boje a sociální problematika většinou nepatří mezi priority v rozpočtech krajů. Pomoci by měly tzv. komunitní plány, které by měly obsahovat zajištění sociálních služeb různými poskytovateli v kraji a jejich financování by mělo být zařazeno do rozpočtu kraje. Zatím se tak děje jen v některých případech.

2. Příjmy pro zajištění provozních prostředků

I když příjmy z veřejných zdrojů tvoří v průměru pouze cca 45% všech příjmů, znamenají největší položku v příjmech středisek Diakonie ČCE. U středisek, která jsou zařazena do sítě škol, jsou zdrojem příjmu vedle dotace MPSV (36%) také dotace Ministerstva školství a tělovýchovy, a to tzv. kapitační platbou na žáka, dále dotace krajů a místních samospráv, platby úřadů práce apod. Významnou položkou jsou příjmy z vlastní činnosti, představují cca 25% příjmů a obsahují např. poplatky klientů u středisek poskytujících stálou rezidenční péči. Platby zdravotních pojišťoven tvoří jen cca. 3%, protože pouze některá střediska mohou uzavřít smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Provozní prostředky na činnost ústředí jsou získávány ze 65% z příspěvků středisek a 35% tvoří zisky z vlastního fundraisingu.

3. Výdaje v oblasti provozních nákladů

Na celkových nákladech v roce 2002 se podílely mzdové náklady 41%, náklady na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců tvořily 14%, materiálové náklady 15%, náklady za služby 11%, zbývajících 19% tvořily náklady na energie, opravy a údržbu, odpisy a ostatní výdaje. Střediska dále přispívala na provoz ústředí Diakonie ČCE částkou odpovídající 3,4% z vybraných příjmů. V Diakonii ČCE jsou uplatňovány mzdové tarify v obdobné výši jako u rozpočtových organizací.

4. Účetnictví

Vzhledem k tomu, že jednotlivá střediska Diakonie ČCE mají právní subjektivitu, jsou samostatnými účetními jednotkami. Střediska Diakonie ČCE i ústředí účtují v systému podvojného účetnictví s účetními postupy specifickými pro nevýdělečné organizace.
Pozn.: V systému podvojného účetnictví se účetní náklady a výnosy mohou podstatně lišit od skutečných finančních výdajů a příjmů a tím se také může podstatně lišit hospodářský výsledek účetní od finančních příjmů a výdajů. Je tomu tak proto, že do nákladů a výnosů se v systému podvojného účetnictví započítávají i náklady a výnosy pouze účetní (tj. neznamenající skutečný výdej či příjem peněz, cenin a majetku). Povinné účtování odpisů vytváří hlavní položku v tzv. účetních ztrátách Diakonie ČCE.

Státní dotace ze zdrojů MPSV, udělená na konkrétní projekty, je distribuována prostřednictvím ústředí jednotlivým střediskům a její vyúčtování je prověřeno samostatným auditem.

5. Rozpočty

Jednotlivá střediska sestavují rozpočty pro následující rok již při vypracování projektů pro žádosti na MPSV v srpnu. Jak již bylo uvedeno výše, protože rozhodnutí o výši státních dotací není známé dříve než v polovině roku, musejí se střediska chovat podle rozpočtového provizoria a definitivní rozpočet středisek je schválen teprve po potvrzení výše hlavních příjmů v daném roce. Definitivní rozpočet DČCE jako celku může být proto sestaven a představenstvem DČCE potvrzen nejdříve teprve v měsících červenec až srpen, někdy i později. Z hlediska hospodářského plánování je tato skutečnost naprosto nevyhovující.


III. Stávající koncept vyrovnaného hospodaření a eliminace rizik

A. Eliminace účetní ztráty vzniklé účtováním odpisů

Koncept vyrovnaného hospodaření předpokládá, že Diakonie ČCE bude mít dostatečně velké příjmy na to, aby pokryly běžné provozní náklady včetně nákladů na reprodukci dlouhodobého majetku (DM), které vznikají zaúčtováním účetních odpisů DM. Nepříznivé podmínky pro financování NNO však neumožňují, aby se do systému dostal dostatek finančních prostředků. Navíc podle zásad MPSV a jiných ministerstev již po několik let není možné použít státní dotaci na odpisy DM. Tuto situaci potvrzují i vyjádření renomovaných odborníků na oblast ekonomiky NNO. Realisticky uvádějí, že jediným zdrojem pro obnovu dlouhodobého majetku (tedy investic) tuzemských NNO jsou v současné době pouze finanční prostředky a hmotné dary získané od tuzemských i zahraničních dárců.

V praxi tato skutečnost znamená, že střediska Diakonie ČCE vykazují účetní ztrátu, která ve většině případů odpovídá právě zaúčtovaným odpisům, a ta je pak účetně likvidována zúčtováním oproti fondům nebo vlastnímu jmění.

Vzhledem k absenci uceleného systému financování nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby v našem státě nelze předpokládat, že se tato situace vyřeší v krátké době. Z tohoto důvodu je nereálné předpokládat, že ta střediska, která disponují hmotným majetkem v režimu odpisů, budou schopna prezentovat vyrovnané hospodaření z účetního hlediska.

B. Eliminace hospodářské ztráty v ostatních provozních nákladech

Stávající nevyhovující dotační systém, nutící střediska Diakonie ČCE k úspornému režimu, tvorba projektů vždy na jeden rok a závazná pravidla vyúčtování dotací výrazně eliminují rizika neúměrných výdajů středisek. Z hlediska dalších úspor neexistují významné rezervy. Jednou z možností je však restrukturalizace směrem ke sloučení některých činností, např. sdružení účetních služeb více středisek, další rezervy jsou v zapojení dobrovolníků do pravidelných činností, v rozvinutí moderních metod fundraisingu, apod.

K vyloučení dlouhodobého hospodaření s finanční ztrátou je zavedena nová směrnice formou Rozhodnutí ředitele č. 4/2004, obsahující následující povinnost:

Představenstva středisek (event. ústředí), která hospodaří s finanční ztrátou ve dvou po sobě jdoucích letech, jsou zavázána předložit představenstvu DČCE, kromě již povinného vysvětlení schodku a způsobu jeho krytí, také plán úsporných opatření, fundraisingový plán, eventuelně plán redukce činností. Ekonomická komise představenstva DČCE posoudí předložené plány a doporučí představenstvu DČCE postup k zamezení dalších ztrát.

C. Eliminace rizik při investičních akcích a vzniku nového střediska

Zamezení neúměrných výdajů při investičních akcích spočívá v důsledném dodržování pravidel pro schvalování nových investičních akcí DČCE. V průběhu investiční akce jsou střediska zavázána k vytvoření kontrolního mechanismu např. využitím odborného dozoru. Pro nakládání s finančními prostředky platí závazná pravidla určená ŘDP, Organizačním řádem DČCE a Rozhodnutími ředitele.

Jednou ze základních podmínek vzniku nového střediska Diakonie ČCE je reálné finanční zajištění budoucího provozu. Tato podmínka je důsledně uplatňována a je hlavním limitujícím faktorem, který v současné době ovlivňuje vznik nových středisek.


IV. Stabilizace příjmů

Strategický plán (Plán rozvoje organizace), který je v současné době zpracováván komisí pro strategické plánování, se zabývá stabilizací příjmů v těchto oblastech:
Z hlediska působení vnějších faktorů:

Z hlediska vnitřních možností Diakonie ČCE:

Úkoly vyplývající z předchozích bodů jsou zpracovány v dlouhodobých cílech plánu rozvoje a dále rozpracovány v následných konkrétních krocích.
Pozn. Zpracování Strategického plánu (Plánu rozvoje organizace) s pomocí externích expertů je Diakonii ČCE umožněno díky projektu, který Nadace Via finančně podpořila z programu "CET –Podpora institucionálního rozvoje", zaměřeného na dosažení trvalé udržitelnosti činnosti vybraných nestátních organizací.

12. 03. 2004




B) Zpráva Diakonie ČCE o ztrátách v hospodaření dle usnesení 1. zasedání 31. synodu "Hospodaření Diakonie" č. 13 b): Synod ukládá představenstvu Diakonie ČCE, aby ve spolupráci s ústředím Diakonie ČCE předložilo 2. zasedání 31. synodu zprávu, jak byla uhrazena ztráta Diakonie ČCE a jejích středisek z předchozích let.

Specifikace ztrát DČCE v letech 2001-2002 a způsob jejich úhrady

Rok 2001 byl pro DČCE hospodářsky relativně příznivý, dotace MPSV dosáhla celkové výše cca 92 mil. Kč za všechna 3 dotační kola (I. kolo navázalo na dotační systém a výši dotací MPSV v předchozích letech, II. kolo nahradilo chybějící dotace Okresních úřadů, III. kolo tvořila dodatečná dotace na zvýšení zejména materiální úrovně středisek).

Celkové náklady DČCE dosáhly výše cca 217 mil. Kč, celkové příjmy výše 211 mil. Celková účetní ztráta DČCE dosáhla výše – 6,074 mil. Kč, přitom náklady na majetkové odpisy (tj. nefinanční náklad) za DČCE jako celek byly ve výši 7,673 mil. Kč.

Z porovnání těchto čísel vyplývá, že celkový finanční (neúčetní) výsledek nebyl záporný, ale kladný, a to ve výši 1,599 mil. Kč.

Zároveň je nutné konstatovat, že účetní ztráta jednotlivých středisek převýšila sumu nákladů na odpisy v těchto případech: Brno (-3 tis. Kč), Javorník (-41 tis. Kč), Krabčice (-1.555 tis. Kč), Michle (-767 tis. Kč), Stodůlky (-313 tis. Kč), SZP Praha (-12 tis. Kč), Přelouč (-9 tis. Kč), Příbor (-50 tis. Kč), Uherské Hradiště (-91 tis. Kč), Rokycany (-33 tis. Kč). Tato reálná finanční ztráta – byla v naprosté většině pokryta z fondů středisek – byla jen otázka účetní "nešikovnosti", že nebyly prostředky těchto fondů zúčtovány na vyrovnání výsledku jako výnos do výsledovky. U krabčického a michelského střediska šlo o ztrátu částečně krytou fondy a částečně "na dluh budoucnosti" (s nebezpečím vytvoření kumulované ztráty u krabčického střediska). U obou středisek byla vina v nesystémově snížené dotaci MPSV.

Účetně byla ztráta středisek se záporným výsledkem hospodaření za rok 2001 uhrazena v roce 2002, a to zúčtovaním oproti fondům nebo vůči vlastnímu jmění. Způsob likvidace ztráty byl určen na základě rozhodnutí představenstev středisek.


Rok 2002 byl bezesporu rokem velké zkoušky. Nejenže Diakonii ČCE hrozilo odtržení od ČCE vinou nového zákona o církvích, ale ze strany MPSV došlo k 15% snížení dotace oproti roku 2001. Toto procento se podařilo úporným zápasem pracovníků Diakonie v námitkovém řízení snížit na cca 12%. Ve finančním vyjádření šlo o pokles státní dotace MPSV o 14 mil. Kč oproti roku 2001.

Celkové náklady DČCE dosáhly v roce 2002 výše cca 224 mil., celkové příjmy výše 214 mil. Kč. Celková účetní ztráta DČCE dosáhla výše –10,206 mil. Kč, přitom náklady na majetkové odpisy za DČCE jako celek dosáhly výše 7,893 mil. Kč. Z porovnání těchto čísel vyplývá, že celkový finanční výsledek byl skutečně záporný, a to ve výši -2,313 mil. Kč.

Účetní ztráta jednotlivých středisek převýšila sumu nákladů na odpisy v těchto případech: Čáslav (-252 tis. Kč), Javorník (.176 tis. Kč), Klobouky (-358 tis. Kč), Krabčice (-668 tis. Kč), Libice (-449 tis. Kč), Merklín (-185 tis. Kč), Náchod (-201 tis. Kč), Písek (-28 tis. Kč), Stodůlky (-75 tis. Kč), SKP Praha (-541 tis. Kč), SZP Praha (-107 tis. Kč), Sobotín (-2 097 tis. Kč), Vrchlabí (-214 tis. Kč), Rokycany (-124 tis. Kč). Tato reálná finanční ztráta byla opět v naprosté většině pokryta z fondů středisek. Tentokrát střediska úmyslně nezúčtovala prostředky z fondů (tj. z vlastních zdrojů středisek, které jsou většinou shromažďovány na investiční projekty) jako výnos do výsledovky. Stalo se tak proto, aby snížení dotace bylo v hospodaření středisek dostatečně zřetelné. Např. středisko BETLÉM v Kloboukách mělo sice účetní ztrátu –358 tis. Kč, ale reálný zůstatek financí více než 800 tis. Kč. Nelze však popřít, že u některých středisek došlo i ke ztrátě hrazené "na dluh budoucnosti" (Krabčice, Čáslav).

Účetně byla ztráta středisek se záporným výsledkem hospodaření za rok 2002 uhrazena v roce 2003, a to účetními postupy uvedenými v předchozím bodu a na základě rozhodnutí představenstev o způsobu likvidace ztráty.


12. 3. 2004