1.zasedání 31.synodu ČCE (22.-25.5.2003)
TISK č.19 B


Poradní odbor organizačně právní SR ČCE

O církevním soudu

(přehledová studie připravená pro 1. zasedání 31. synodu ČCE)


Studie obsahuje:

  1. Výčet hlavních důvodů, pro které je církevní soud v ČCE vážně zvažován
  2. Jaký mělo sledování problematiky církevního soudu v období od roku 1997 průběh a výsledky
  3. Průřez nejčastěji se ozývající argumentací „pro a proti“
  4. Jaké má mít církevní soud konkrétní pravomoci
  5. Způsob zařazení církevního soudu ve struktuře CZ
  6. Návrh harmonogramu projednávání záležitostí souvisejících s církevním soudem na 31. synodu ČCE
Studie byla zpracována na základě usnesení 4. zasedání 30. synodu ČCE č. 8 Obnovení jednání o zřízení církevního soudu přijatého v tomto znění: Synod ukládá synodní radě, aby do 1. zasedání 31. synodu znovu zahájila jednání o zřízení Církevního soudu ČCE. Studie především rekapituluje dosavadní průběh jednání ČCE o církevním soudu. V příloze pak jsou uvedeny nejdůležitější dosud připravené podklady.

Praha, březen 2003


1.    Hlavní důvody, pro které je zřízení církevního soud v ČCE vážně zvažováno
V několika posledních letech došlo v naší církvi (včetně jednání na synodu) k řešení složitých situací, často s velmi silnými osobními důrazy a podtexty, které nebylo možné (v souladu se současným církevním právem ČCE) uzavřít jednáním příslušných pastýřských rad a byly pak na základě odvolání projednávány určeným postupem přímo na synodu. Přitom bylo zřejmé, že ani pastýřské rady ani synod nemají vždy potřebné nástroje pro přesné nalezení podstaty sporu, navíc jsou, byť v neveřejném zasedání, prakticky „veřejně“ projednávány otázky obecně důvěrného charakteru. Potřebné možnosti pro nalezení práva by měla mít právě instance církevního soudu.
Církvi (dlouhodobě či trvale) chybí kompetentní a potřebně znalý orgán k závaznému výkladu církevního práva. Takovým orgánem je sice podle CZ v době mezi zasedáními synodu synodní rada, jinak synod, praxe však ukazuje poměrně velké množství případů, kdy pro různost přístupů (a často i nedostatečné znalosti církevního práva) nebylo možné takový výklad prosadit a uplatnit. Opět lze oprávněně předpokládat, že pro výklad církevního práva bude církevní soud plně kvalifikovaný a kompetentní.


2.    Jaký mělo sledování problematiky církevního soudu v období od roku 1997 průběh a výsledky


3.      Průřez nejčastěji se ozývající argumentací „pro a proti“
Informace, které jsou v předchozí kapitole uvedeny ukazují, že odpověď na otázku zřízení církevního soudu je na synodech ČCE nejednoznačná. Prakticky každý rok se střídají přístupy (nutno říci, že i jako určitá odezva na právě projednávané záležitosti, které obsahově mohou s působností církevního soudu souviset), přitom jednání často vyvolává i značně emotivní, někdy až podrážděné reakce. Věcný obsah připravovaných návrhů se při projednávání dostává spíše do pozadí, zásadní je odpověď na otázku, zda soud ano nebo soud ne. Orientačně se dá říci, že zřízení církevního soudu má větší podporu u členů synodu z řad starších než u kazatelů.

Argumentace proti soudu může být shrnuta v podstatě do těchto bodů:
Argumentace ve prospěch soudu jsou zhruba ze 70 až 80 procent opačné:

4.     Jaké má mít církevní soud konkrétní pravomoci
Jak je již výše uvedeno v „zásadách“, bude církevní soud ČCE plnit dvojí funkci. Jednak bude nejvyšším apelačním orgánem, jednak bude poskytovat závazný výklad církevního práva.
Jako apelační orgán bude církevní soud jednat zcela mimořádně v případech, kdy nestačí pastýřská péče a opatření správních orgánů v první fázi, či pastýřských rad v druhé fázi.
Činnost činnosti církevního soudu se bude řídit těmito principy:
Nepředpokládá se tedy, že by pravomoc církevního soudu překračovala pravomoci církevní pastýřské rady nyní vymezené Řádem pastýřské služby. Bude mít však právo získávat pro svou činnost potřebné podklady. V návrzích se předpokládá, že církevní soud by mohl zahájit jednání i z vlastního podnětu.
Obecně je pravomoc církevního soudu v návrhu výrazně menší, než v některých jiných protestantských církvích. Ukáže-li se však potřeba tuto pravomoc postupně rozšířit, je celý návrh koncipován tak, aby to neznamenalo zbytečně velké změny CZ a řádů.


5.      Způsob zařazení církevního soudu ve struktuře CZ a řádů ČCE
V průběhu dosavadních přípravných prací byly připraveny zejména tyto podklady:
K tomu je vhodné uvést dále tyto poznámky:

6.     Návrh harmonogramu projednávání záležitostí souvisejících s církevním soudem na 31. synodu ČCE
Pokud se 1. zasedání 31. synodu ČCE rozhodne jednání o zřízení církevního soudu obnovit resp. znovu zahájit, bude dobré, když součástí takového rozhodnutí bude i určitý harmonogram, jak by tyto práce měly pokračovat. Určitým návodem může být tento postup:

Projednáno na schůzi PO organizačně právního dne 28. března 2003
K. Matějka



PŘÍLOHA:

V příloze jsou uvedeny a shrnuty vybrané dříve připravené texty. V této fázi přípravy na „znovu zahájení“ jednání o církevním soudu k jejich úpravě nebo doplnění nedošlo, protože ani tyto podklady dosud nebyly podrobněji věcně projednány. Protože od přípravy těchto textů uplynuly již dva roky, nemusí být některé odkazy (z důvodů změn v CZ a řádech) naprosto přesné.




TEXT Č. 1

Návrh na změny Církevního zřízení


A)  Zařadí se nová Hlava V.  C í r k e v n í   s o u d n i c t v í    tohoto znění:

§30  Církevní soud
  1. Církevní soud ČCE (dále jen církevní soud) vydává závazné výklady církevních předpisů a svojí nalézací a rozhodovací činností vede členy ČCE k zachovávání církevního práva a tím přispívá k hodnověrnosti církve.
  2. Církevní soud svou činností zjišťuje skutečný stav věcí a na jeho základě rozhoduje.
  3. Působnost církevního soudu a pravidla jednání před ním upravuje Jednací řád církevního soudu.
§31  Uspořádání církevního soudu
  1. Církevní soud je zřízen jako volený a nezávislý orgán se sídlem v Praze 1, Jungmannova 9
  2. Církevní soud rozhoduje v tříčlenném senátu. Jeden člen senátu a jeden jeho náhradník jsou voleni z řad kazatelů a dva členové senátu a dva jejich náhradníci jsou voleni z řad laiků, přitom alespoň jeden z členů a jeden z náhradníků musí mít ukončené vysokoškolské právnické vzdělání. Soudci a jejich náhradníci jsou voleni z řad členů ČCE na šestileté volební období.
    Za soudce nebo jeho náhradníka nemůže být zvolen člen synodní rady. Stane-li se soudce v průběhu svého funkčního období členem synodní rady, musí rezignovat z funkce soudce. Při volbě soudce není připuštěn dispens od příbuzenství.
  3. Kandidáty na soudce a jejich náhradníky navrhují členové synodu. O kandidátech, kteří souhlasí s výkonem funkce soudce církevního soudu a jsou mandátovou komisí uvedeni na kandidátce, hlasují poslanci synodu. Kandidát je zvolen, obdrží-li alespoň 2/3 hlasů všech poslanců synodu. Synod zvolí rovněž předsedu senátu.
§32       Jednání církevního soudu
  1. Církevní soud:
    1. rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím pastýřkých rad,
    2. zaujímá stanoviska k zabezpečení jednotného výkladu a uplatňování církevního práva,
    3. přezkoumává rozhodnutí synodní rady přijatá dle §27, odstavce 5) a 6) církevního zřízení.
  2. Jednání před církevním soudem ve věcech rozhodnutí pastýřských rad se vede zásadně v ústní formě a je neveřejné.
    Jednání ve věcech zaujímání stanovisek a přezkoumávání rozhodnutí synodní rady se vede zásadně v písemné formě a je neveřejné.
    Rozhodnutí církevního soudu podle 1b) se uveřejňují ve sbírce církevních soudních rozhodnutí v souladu s Jednacím řádem církevního soudu.

Následné části CZ (hlavy i paragrafy) budou odpovídajícím způsobem přečíslovány.


B)  Návrh souvisejících změn CZ

§25       Shromáždění povšechného sboru (synod)
Vložit nový odstavec
  1. Synod volí na šestileté období tři soudce a tři jejich náhradníky.
Dosavadní odst. 12-14 přečíslovat na 13-15.

§26       Předsednictvo synodu
Do odstavce 1 vložit nové písmeno
  1. jmenuje mandátovou komisi, která přezkoumává platnost mandátů poslanců synodu a připravuje volby členů církevních orgánů a církevních soudců
Dosavadní písm.e-f přeznačit na f-g.





TEXT Č. 2

Návrh úprav ŘPS a JVŘ, které by vyplynuly z navrhovaných ustanovení o církevním soudu:

Čl.4, odst.3 – poslední věta (a to podle toho, jak konkrétně bude soud zařazen do struktury CZ a zda bude možné se již ve vybraných případech proti rozhodnutí seniorátních rad odvolat k církevnímu soudu)
Čl.9, odst. 3 a 4 budou příslušně upraveny, odst. 5 bude místo „k synodu“ „k soudu“, odst. 6 a 7 se zde zruší a nahradí je ustanovení Jednacího řádu církevního soudu
Čl.10, odst. 3 bude upraven, odst.6 rovněž, odst. 7 též,
Čl.15 bude upraven
Do ŘPS bude doplněn postup pastýřská rady s nálezem soudu, pokud soud bude mít jiný názor, než měla pastýřská rada
Pastýřským radám bude uložena povinnost poskytnout církevnímu soudu na jeho vyžádání veškeré podklady.
Do oddílu A Všeobecná ustanovení JVŘ bude zařazena konstatace, že JVŘ neplatí pro jednání církevního soudu





TEXT Č. 3

Návrh zásad a obsahu Jednacího řádu církevního soudu
(informativní materiál pro synod), projednaný v PO dne 27.4.2000.


Jednací řád církevního soudu

Působnost církevního soudu

Přezkoumávání rozhodnutí

Rozhodovací činnost soudu k zajištění výkladu církevního práva

Přehled zásad:
Synodní rada, předsednictvo synodu nebo skupina alespoň 10 poslanců synodu se může obrátit na církevní soud ve věci výkladu ustanovení církevního práva v jejich vzájemných souvislostech. Návrh musí obsahovat popis konkrétní situace, při jejímž právním posouzení je spatřována nejasnost, nesrozumitelnost nebo možnost nejednoznačného výkladu.
Církevní soud po posouzení věci vydá rozhodnutí, které obsahuje právní větu, jejíž aplikace je závazná pro celou církev. V tomto rozhodnutí je zároveň stanoveno, od kterého data je právní věta účinná.
Církevní soud může jednat i z vlastního podnětu.
Pokud to považuje za vhodné, navrhuje synodní radě vhodnou právní úpravu vztahů v církvi.


Společná ustanovení o jednání soudu
  1. Církevní soud je svém rozhodování zcela nezávislý, je vázán pouze svou odpovědností před Bohem a právními předpisy.
  2. Mandát soudce trvá celé funkční období a končí volbou soudce nového, vzdáním se funkce, přijetím funkce člena synodní rady nebo smrtí soudce.
  3. O všech věcech, o nichž se soudce nebo zapisovatel během jednání soudu nebo v nějaké souvislosti s ním, dověděl, je stanovena povinnost zachovávat mlčenlivost.
  4. Soud rozhoduje hlasováním, o hlasování se sepíše protokol, který zůstává v zalepené obálce jako součást spisu. Hlasy všech členů senátu mají stejnou váhu.
  5. Počítání lhůt. Lhůty se počítají v kalendářních dnech. Jejich běh začíná dnem následujícím po dni, v němž došlo k rozhodné události.

Další otázky, které je potřeba vyřešit:
Podjatost soudců ( 3 je málo, nemáme alternativu, když by rozhodoval podjatý soudce )
Vyloučení soudce ( rozhodoval o věci v jiném stupni řízení )
Čestnost funkcí? ( návrh PO: za každý jednací den odměna 1000,-Kč pro jednoho soudce )

Zveřejňování usnesení
Všechny právní věty, které církevní soud vysloví podle ustanovení § 32/2/c CZ, jsou zveřejňovány prostřednictvím ÚCK v takové formě, která bude dostupná všech církevním sborům.

Zpoplatňování
Sazebník poplatků za podání církevnímu soudu je přílohou tohoto jednacího řádu. (návrh na odvolání, návrh na obnovu, návrh na přezkoumání rozhodnutí SR, návrh na rozhodnutí k zajištění výkladu církevního práva )

Soudní kancelář
Je zřízena jako součást ÚCK.
Administrativa soudu, zapisovatelská služba, archivace spisů, pokladna pro výběr soudních poplatků.