STANOVY SVĚTOVÉ LUTERSKÉ FEDERACE

• podporuje společné svědectví o evangeliu Ježíše Krista a posiluje členské církve, aby vykonávaly misijní příkaz a usilovaly o křesťanskou jednotu ve světovém měřítku;
  
• podporuje mezi členskými církvemi po celém světě diakonickou službu, zmírnění lidské bídy, šíření pokoje i lidských práv, sociální a hospodářskou spravedlnost, péči o Boží stvoření a sdílení zdrojů;
  
• podporuje vzájemným studiem sebepochopení a společenství členských církví a napomáhá jim, aby se spojily ke společným úkolům.

1. Členské církve
   
SLF sestává z členských církví, které přijímají základ učení, vyjádřený v článku II. těchto Stanov.
Každá církev, která žádá o členství ve Federaci, prohlásí, že tyto Stanovy přijímá. Přijetí mezi členy federace se rozhoduje na Valném shromáždění nebo v mezidobí, Radou.
Členství ve federaci může být ukončeno odstoupením. Na doporučení Rady může Valné shromáždění zrušit nebo pozastavit členství rozhodnutím dvou třetin delegátů.
Procedurální postup členství je určen prováděcími pravidly.

2. Uznané církve, Rady a sbory
   SLF může dát souhlas k tomu, aby se na práci federace podílely nečlenské církve, Rady nebo sbory, které přijímají věroučný základ, vyjádřený v článku II. těchto stanov (přidružené členství).
   Podpora, podmínky a trvání takového souhlasu jsou určeny prováděcími pravidly.
   

1. Valné shromáždění se skládá ze zástupců členských církví federace. Valné shromáždění jako nositel základní autority SLF
   
• je odpovědný za dodržování Stanov;
• dává generální směrnice práci Federace;
• volí prezidenta a členy Rady;
• jedná na základě zpráv prezidenta, generálního tajemníka a pokladníka.
2. Valné shromáždění se obvykle schází jednou za šest let. Rada určí jeho dobu, místo a program.
   Radou mohou být svolána mimořádná Valná shromáždění; musí být svolána na žádost jedné pětiny členských církví.
   
3. Počet zástupců na Valném shromáždění a jejich rozdělení mezi členské církve stanoví Rada.
   Každá členská církev má právo alespoň na jednoho zástupce na Valném shromáždění.
   Bere se v úvahu početná velikost členských církví a jejich rozmístění podle světadílů a zemí.
   
4. Rada může přizvat na Valné shromáždění zástupce luterských sborů, zapojených do církevních unií nebo luterských seskupení a organizací, s poradním hlasem, nejsou-li zastoupeny členskými církvemi.
   Počet těchto zástupců je stanoven Radou.
   

1. Rada se skládá z prezidenta, pokladníka a 48 osob, zvolených Valným shromážděním.
   Po nominaci církvemi se volí 48 členů Rady většinou hlasů, odevzdaných na Valném shromáždění.
   Valné shromáždění má právo volit osoby jiné než nominované členskými církvemi a jiné než delegáty Valného shromáždění za předpokladu souhlasu příslušných členských církví.
   Volební procedura a rozdělení křesel ve světadílech a zemích jsou určeny prováděcím pravidlem. Nechť je přitom vzato v úvahu přiměřené zastoupení ordinovaných a laiků, žen, mužů i mládeže.
   Působnost úřadu Rady končí závěrem příštího řádného Valného shromáždění. Členové Rady mohou být zvoleni dvakrát po sobě.
   
2. Rada je odpovědná za činnost Federace v mezidobí mezi řádnými Valnými shromážděními.
   
3. zvolí generálního tajemníka (čl. XII) a pokladníka (čl. X) a určí jejich povinnosti.
   Úřad osob zvolených Radou může být ukončen před ukončením funkčního období jestliže pro to hlasují dvě třetiny členů Rady.
   Rada rozhoduje o struktuře sekretariátu a předkládá výroční zprávu členským církvím.
   
4. V případě úmrtí prezidenta nebo jeho neschopnosti zastávat úřad, zvolí Rada prezidenta do tří měsíců.
   Nemůže-li člen Rady na určitou dobu vykonávat svou funkci, Rada zvolí pro zbývající období jeho služby náhradníka, a to po konzultaci s jeho členskou církví.
   
5. Rada rozhoduje o rozpočtech Federace. Přijímá auditované účty a schvaluje je.
   
6. Rada volí viceprezidenty ze svých členů, při čemž bere v úvahu sedm zeměpisných oblastí.
   Rada volí ze svých členů Exekutivní výbor a Programové výbory podle potřeby a jmenuje jejich předsedy.
   Exekutivní výbor tvoří tyto osoby: prezident, viceprezidenti, pokladník a předsedové Programových výborů.
   Do Programových výborů volí Rada na své volební období až 30 poradců s hlasovacím právem v těchto výborech.
   Je-li zapotřebí, Rada může ustanovit Stálé výbory nebo ad-hoc podkomise.
   Exekutivní výbor provádí úkoly, určené Radou, aby byla zajištěna řádná činnost Federace.
   Rada také určuje kdo z Rady nebo administrace je oprávněn podepisovat jménem SLF.
   Exekutivní výbor slouží jako personální komise a také jako výbor správců SLF.
   

1. Prezident
   Volba prezidenta Valným shromážděním se děje většinou hlasů, platně odevzdaných v tajné volbě. Prezident se ujímá úřadu ihned po ukončení Valného shromáždění, na kterém byl zvolen. Jeho úřad trvá až do ukončení příštího řádného Valného shromáždění. Není volitelný po druhé.
   Prezident je hlavní oficiální představitel a mluvčí Federace. Je předsedajícím Valného shromáždění, Rady i exekutivního výboru. Prezident dohlíží na život a práci federace - v konzultaci s pokladníkem a generálním tajemníkem.
   
2. Pokladník
   Pokladník je volen Radou na jejím ustavujícím zasedání a zůstává ve funkci do závěru následujícího řádného Valného shromáždění.
   Pokladník dohlíží na finanční aktivity a radí se o těchto věcech s prezidentem a generálním tajemníkem.
   

1. Dodatky
   Dodatky k těmto Stanovám mohou být přijaty dvoutřetinovou většinou hlasů při každém řádném Valném shromáždění za předpokladu, že členským církvím byl prostřednictvím generálního tajemníka tři měsíce před Valným shromážděním sdělen záměr podat dodatek.
   Dodatky vstupují v platnost jeden rok po schválení na Valném shromáždění, pokud nebyla vznesena námitka Radě alespoň jednou třetinou členských církví.
   
2. Prováděcí pravidla
   Rada schvaluje prováděcí pravidla k těmto Stanovám. Taková pravidla, přijatá nebo upravená Radou, vstoupí v platnost jeden rok po jejich schválení za předpokladu, že nebyla Radě vznesena námitka nejméně jednou třetinou členských církví.
   Valné shromáždění schválí, upraví nebo vypustí prováděcí pravidla většinou odevzdaných hlasů. Taková rozhodnutí nabudou platnost po uplynutí jednoho roku, nebude-li vznesena námitka u Rady nejméně jednou třetinou členských církví.