ŘÁD ČLENSTVÍ V CÍRKVI

OBSAH:


Preambule

Čl. 1. Členství v ČCE

Čl. 2. Přijímání členů

Čl. 3. Práva a povinnosti členů církve

Čl. 4. Ztráta členství v ČCE

Čl. 5. Evidence členství v ČCE

Preambule

"Věříme svatou Církev obecnou." Věříme, že jejím jediným Tvůrcem a udržovatelem je Pán Ježíš Kristus sám. Členství v církvi Kristově je Božím darem a Božím tajemstvím.
Věříme, že pro Ježíše Krista smíme a máme o sobě i o jiných křesťanech míti plnou naději, že jsme údy svaté obecné církve Kristovy.
V této naději chceme v podmínkách praktického života říci, kdo je považován za člena Českobratrské církve evangelické, aniž se tím odvažujeme rozhodovat o tom, kdo je členem církve jako těla Kristova.
K pravému členství v církvi Kristově patří radostná víra a vděčná poslušnost jejího ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Pána ve všech oblastech života, tedy v církvi i mimo ni.
Ježíš Kristus nás povolává k následování. Jako členové církve jsme na cestě za ním stále živi jen z milosti a odpuštění Božího.
Vyznáváme, že k cestě za Kristem patří naslouchání slovu Božímu jak při soukromé četbě Písma svatého tak při shromážděních; přijetí křtu svatého a účast na večeři Páně; modlitba; vyhledávání bratrského obecenství ve sboru; vedení dětí k víře; osvědčení víry, která se nestydí za evangelium Kristovo před lidmi a která se projevuje v lásce a službě všem bližním i v práci pro pravdu, spravedlnost a pokoj mezi všemi lidmi; ochotné přispívání hmotnými dary na službu a práci církve.

Čl. 1. Členství v církvi

  1. Členem Českobratrské církve evangelické (dále jen ČCE) je ten, který byl přijat a evidován jako člen některého farního sboru za podmínky, že
  2. Členům jiných křesťanských církví může Českobratrská církev evangelická propůjčit členství, jestliže o to v některém jejím sboru požádají. Přitom jsou posuzovány dva znaky mateřského křesťanského společenství žadatele:
    1. věrnost christologickému vyznání
    2. ekumenická otevřenost
  3. Člen, který nežije v obecenství Slova a svátostí, je ČCE považován za jejího člena, pokud se nerozhodl z církve vystoupit nebo z ní nebyl vyloučen.

Čl. 2. Přijímání členů

  1. Přistupující podá žádost o přijetí do ČCE staršovstvu farního sboru, ve kterém chce být evidován. Nezletilé a nesvéprávné přihlašují rodiče a v případě, že jich není, zákonný zástupce.
  2. O přijetí do ČCE a o propůjčení členství rozhoduje staršovstvo na základě zjištění, zda přistupující splňuje některou z podmínek uvedených v čl. 1.1 a zda se seznámil se základy učení ČCE, vyznal svou víru a účastní se sborového života.
  3. Nový člen je přijímán v bohoslužebném shromáždění.
  4. Ti, kdo z církve vystoupili nebo byli vyloučeni, mohou znovu požádat o přijetí do ČCE. O přijetí rozhodne staršovstvo, přesvědčí-li se, že pominuly důvody, pro které k vyloučení z ČCE došlo. Staršovstvo může takovému členu stanovit zkušební lhůtu.

Čl. 3. Práva a povinnosti členů církve

  1. Práva a povinnosti členů ČCE vycházejí z ustanovení §2 Církevního zřízení.
  2. Vedle toho se členové ČCE podílejí na správě sborů všech stupňů. Mají právo volit církevní funkcionáře a být voleni do takových funkcí podle Církevního zřízení, Řádu o správě církve a Jednacího a volebního řádu církve.
  3. Členové ČCE mohou být povoláni, aby konali službu jako ordinovaní členové církve - kazatelé (CZ § 3) podle Řádu pro kazatele.
  4. Členové ČCE se podílejí na pastýřské péči a službě podle Řádu pastýřské služby a na hospodářském zabezpečení sboru a ČCE podle Řádu hospodaření církevních sborů.

Čl. 4. Ztráta členství v ČCE

  1. Člen ztrácí členství v ČCE:
    1. prohlášením o vystoupení z ČCE, podaným písemně staršovstvu sboru; ústně učiněné prohlášení potvrdí staršovstvo sboru takovému členu doporučeným dopisem,
    2. odnětím propůjčeného členství,
    3. vyloučením z církve.
  2. Takovému členu, který svými činy nebo slovy zjevně a opakovaně projevuje nevěrnost a neúctu k základům vyznání ČCE nebo svým způsobem života, svým vztahem k bližním nebo svou činností se zjevně, trvale a pohoršlivě rozchází s cestou života, kterou mu svědectví Písem nabízí, staršovstvo stanoví lhůtu k nápravě. Použije konkrétních opatření, zejména: domluvy, odnětí volebního práva apod. Po selhání nápravných opatření má staršovstvo předložit otázku, zda by neměl vystoupit z ČCE.
  3. Nevystoupí-li takový člen na výzvu sám, nebo se nenapraví, může jej staršovstvo po předchozím schválení seniorátním výborem z ČCE vyloučit. Vyloučení se provede písemně s uvedením důvodů rozhodnutí a poučením o odvolacím právu (§20 CZ).
  4. Proti rozhodnutí staršovstva o vyloučení z ČCE má člen právo se odvolat k církevní pastýřské radě, a to ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí staršovstva o svém vyloučení.
  5. Církevní pastýřská rada je oprávněna rozhodnutí staršovstva o vyloučení člena z ČCE na základě podaného odvolání zrušit, změnit nebo potvrdit. Rozhodnutí církevní pastýřské rady, kterým církevní pastýřská rada rozhodnutí staršovstva o vyloučení člena z ČCE změní nebo potvrdí, je konečné.
  6. Rozhodnutí staršovstva a církevní pastýřské rady dle odst. 3. a 5. tohoto článku musejí být vždy vyhotovena písemně a odůvodněna. Tato rozhodnutí musejí být členu ČCE doručována vždy do vlastních rukou.

Čl. 5. Evidence členství v ČCE

  1. Každý člen ČCE může být členem pouze jednoho farního sboru, zpravidla v místě svého trvalého bydliště.
  2. Farní sbor vede evidenci těch, kteří byli pokřtěni a přistoupili, i stávajících i minulých členů, kteří členství pozbyli nebo zemřeli. Eviduje i členy přistěhovalé a odstěhovalé.
  3. Člen ČCE je povinnen se odhlásit ze sboru, z něhož odchází, a přihlásit se ve sboru, do jehož obvodu se přistěhoval nebo ve kterém chce být členem. Podrobnosti stanoví Řád o správě církve čl.19.
  4. Představitelé sboru jsou povinni vydat členu sboru na jeho žádost potvrzení o členství ve sboru, o křtu (pokud byl v tomto sboru pokřtěn), potvrzení o darech a potvrzení o hlasovacím právu v církvi.

Tento řád je ve znění platném po 1. zasedání 36. synodu ČCE se změnami přijatými následujícími usneseními: