Bible kralická - Ž 16

Ž 16,1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
Ž 16,2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
Ž 16,3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
Ž 16,4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
Ž 16,5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
Ž 16,6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
Ž 16,7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
Ž 16,8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
Ž 16,9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Ž 16,10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.
Ž 16,11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.